Zatímco placení hotovostí ustupuje, platby kartou se stávají stále větším trendem. Obchodníci z toho však radost nemají. Při platbě kartou paradoxně na jejich účet nedorazí sto procent částky, jak si většina spotřebitelů myslí, ale pouze její část. Platební systémy vlastněné bankami si totiž stanovují zcela netransparentní a vysoké transakční poplatky. Upozornila na to Irena Vlčková ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Banky obchodníkům k platebním terminálům stanovují procentuální výši poplatku z každé transakce, který se u malých obchodníků může dostat i k pěti procentům. Menší obchodníci tak přicházejí k neoprávněným nákladům. Aktuální studie však ukazují, že procentuální poplatky z výše transakce jsou neopodstatněné a platební systémy mohou ziskově fungovat i s náklady pouze jeden eurocent za transakci. Naproti tomu skutečné náklady hotovostní transakce jsou dva centy. „Banky tedy nastavují neregulérní podmínky, jelikož evropský systém platebních karet může fungovat i za nižších cen ku prospěchu obchodníků, spotřebitelů, a přesto stále zisku bank,“ uvádí Michal Ševera, viceprezident SOCR ČR.
Mnohostranné mezibankovní poplatky (MIF) omezují soutěž mezi bankami, aniž by přinášely uživatelům platebních karet odpovídající technický a ekonomický prospěch. Mnohdy je obchodník navíc nucen akceptovat všechny typy karet bez ohledu na různost skrytých poplatků s nimi spojených.
Této problematice proto věnuje pozornost evropský svaz obchodu, EuroCommerce, který uznává, že obchodníci platí za něco, co není hlavní výhodou pro ně, ale pro zákazníky a banku, a uvítal kroky Evropské komise, jež plánuje přijmout legislativní opatření týkající se mnohostranných mezibankovních poplatků v příštím roce a zlepšení podnikatelského prostředí. "Toto by mělo být rozhodujícím krokem k vytvoření spravedlivého a zdravou hospodářskou soutěž podporujícího trhu platebních služeb. Evropská komise musí zajistit, aby stávající předpisy byly řádně prováděny a prosazovány v členských státech a aby pravidla přijatá na úrovni EU byla v souladu s vyšším cílem lepšího fungování jednotného trhu, “ dodává generální ředitel EuroCommerce Christian Verschueren
Evropa dnes slaví výročí - má za sebou dlouhou cestu od založení jednotného trhu v roce 1992, vytváření nových příležitostí a přínosů pro podniky i spotřebitele. Byly strženy překážky obchodu a vytvořily se rovné podmínky pro evropské podniky. Zajištění hladkého fungování jednotného trhu, kde podnikání mezi členskými státy není nic jiného než podnikání v jednom členském státě, je však stále hudbou budoucnosti.
EuroCommerce vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přijaly opatření ke zlepšení účinného prosazování evropských právních předpisů, uplatňování principu vzájemného uznávání zboží a služeb v rámci EU a zrušení protekcionismu a „gold plated“ zákonů (nad rámec evropské regulace) v mnoha zemích EU, a to zejména ve střední a východní Evropě. Jen tak může vnitřní trh řádně fungovat a poskytovatelé služeb (zejména maloobchodníci) budou moci jednodušeji prodávat přes hranice a podnikat i v jiných členských státech.
Podle Christiana Verschuerena by produkt legálně prodejný v jedné zemi EU neměl být vystavován jiné sadě požadavků v druhé zemi EU. „Vnitrostátní orgány by neměly mít možnost blokovat prodej produktů, které nesplňují všechny detailní požadavky na jejich domácím trhu, jakmile byly splněny standardy v jiném členském státě," doplňuje.
