Dá se pochopit, že zvlášť v letošním roce se výše úrody obtížně odhaduje a žňové prognózy se různí. O tom, kolik obilí z loňské úrody zbývá ve skladech, by ale mohly existovat jasnější představy. Bohužel ani tyto údaje dnes nejsou kvůli chybějící přesné státní statistice o moc věrohodnější.
Ač loňská úroda byla dostatečná, mlynáři nyní upozorňují na nedostatek potravinářského obilí před novou sklizní. Podle Martina Ruperta, předsedy Svazu průmyslových mlýnů, některým mlýnům má pšenice chybět už v červenci. Neuspokojená poptávka ze strany mlynářů zesílí hlavně v srpnu, kdy je ještě nutné z technologických důvodů semílat pšenici z minulé sklizně.
Jiného názoru je ale Josef Kubiš, viceprezident Agrární komory ČR. „Není tak úplně pravda, že je tu nedostatek obilí. Mlýny, které si ho smluvně zajistily, tyto problémy nemají,“ tvrdí. Jaký podíl mlýnů uzavírá smlouvy na dodávky pšenice, nedokáže předseda mlynářského svazu přesně říci. Odhaduje, že asi dvě třetiny nakupují obilí od ZZN a třetina přímo. Jak dodává Kubiš, není málo zemědělců, kteří mohou zrno uskladnit a prodávat rovnou mlýnům. Mlynáři však podle něho nemají o dlouhodobé smluvní vztahy zájem a stále častěji se snaží sehnat obilí prostřednictvím čtrnáctidenních či měsíčních výběrových řízení. „Vycházejí z toho, že pšenice v republice je a nemůže se vyvézt,“ poznamenává Kubiš, a proto by přivítal zrušení vývozních licencí. I přes momentální hlad po obilí by odbourání exportních překážek chtěli také mlynáři. V první řadě by se podle nich měly uvolnit licence na mouku, pak teprve na obilí. Přitom jak samotní mlynáři potvrzují, v posledních týdnech zesílil vývoz mouky k našim sousedům, hlavně do Polska a na Slovensko. I to přispívá ke krátkodobému nedostatku obilí na domácím trhu.
