Zvyšující se cena ropy a nepříznivý vývoj cen komodit představují riziko pro výrobce i jejich zákazníky. Budoucnost je nejistá. Pokud jde o cenu ropy nebo zemědělských plodin, platí to dvojnásob. Není totiž v lidských silách spolehlivě odhadnout budoucí vývoj na světových burzách.
Dá se s tím nějak bojovat? Existuje možnost ochránit své podnikání proti rostoucím cenám nafty či kolísání cen zemědělských komodit? Co může, nebo co by spíš měl udělat každý zemědělský podnik či zemědělec v Česku, vysvětluje Jan Boháč, který se v ČSOB věnuje obchodování na komoditních trzích.
Z praxe víme, že se nevyplácí spekulovat na tržní vývoj pohybu cen komodit. Naopak pro firmy je klíčové, aby mohly počítat s kalkulovanou marží, a nevystavovaly se tak zbytečně tržnímu riziku.
Ceny surovin a dalších komodit na světovém trhu kolísají, jak to může podniky ohrozit?
Naše podniky pracují velmi často na základě dlouhodobých kontraktů, kdy mají dodávky výrobků nebo služeb nasmlouvány dopředu. Vstupy ale často nakupují průběžně, a to může podstatným způsobem ovlivnit jejich obchodní výsledek. Pokud ceny na vstupu klesají, firma má dodatečný zisk, když ale ceny vzrostou, znamená to náklady navíc, které sníží rentabilitu nebo dokonce vedou podnik do ztráty. Takové firmy jsou citlivé na nárůst cen komodit. Obráceně jsou zase výrobci komodit citliví na pokles ceny.
Co ovlivňuje pohyb cen zemědělských komodit?
Na vývoj ceny zemědělských komodit má vliv celá řada faktorů. Ani si běžně neuvědomujeme, že zemědělci nečelí jen riziku sucha a neúrody, ale vlastně soutěží na globálním propojeném trhu zemědělských komodit se světovými výrobci. To, jak se urodí pšenice v Americe, Kanadě, Rusku nebo třeba na Ukrajině a v jakém množství ji tito velcí producenti uvolní na mezinárodní trh, určuje i cenu, za jakou svou pšenici prodá český zemědělec. Také pro něj by proto mohlo být velmi zajímavé mít předem nákupní cenu své produkce zajištěnu.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Letos v zimě byla burzovní cena pšenice poměrně nízko, kolem 150 eur za tunu. Brzy na jaře, kdy začala sucha, vzrostla na 186 eur. V červnu začalo pršet, také se ochladilo a velké exportní země jako Francie, Ukrajina nebo Rusko, oznámily, že sucho se na stavu úrody nijak katastrofálně nepodepsalo. Burza na tyto zprávy okamžitě reagovala a cena klesla během dvou dnů o 15 eur. Pokud nemají nasmlouvány dodávky předem, prodávají svou zemědělskou produkci za tržní ceny, které se utvářejí právě na mezinárodní komoditní burze.
Jaký dopad má nestálá cena ropy a co kdyby někdo chtěl s výkyvy cen nafty tzv. spekulovat?
Cena ropy kolísá a dalo by se říci, že jednou firma vydělá, jednou prodělá. V tom však tkví obrovské nebezpečí, protože ceny sice kolísají, ale zároveň se pohybují trendově. Na trhu je rostoucí trend, který vidíme od roku 2015, kdy byla cena ropy 34 dolarů za barel, nyní jsme na 75 dolarech. Takže za poslední roky sledujeme stabilní růst cen, sice s menšími výkyvy, ale přesto pořád nahoru. Pokud by firmy spoléhaly na to, že jednou koupí dráž a jednou levněji, tak tato sázka nemusí vyjít, protože denní malé výkyvy cen směrem dolů nepokryjí ztráty z celkového trendového růstu cen za dané období. Pro firmy nemá smysl spekulovat, protože je těžké odhadnout trend cen. Z letitých zkušeností také víme, že se to nevyplácí. Rozhodně se na spekulacích nedá stavět stabilní finanční plán. Pokud dojde k zafixování ceny vstupů i výstupů, tak marže podnikání není ohrožená, ať bude výkyv cen nafty jakýkoliv. Při zajištění se přenáší riziko na banku.
Podceňují čeští zemědělci možná tržní rizika?
Z naší zkušenosti můžeme říct, že jsou zde velké rezervy, především u menších a středních podniků. Jedním z důvodů je i to, že tyto firmy nemají ve vedení finanční manažery, ale především odborníky z praxe, pro něž je orientace na finančních a komoditních trzích obtížná. Přitom i menší firmy mohou být na vývoji cen na komoditních burzách přímo závislé. Ceny na světovém trhu totiž určují, za kolik nakoupí motorovou naftu anebo prodají vyprodukované zemědělské komodity.
Například zemědělská družstva o tomto riziku vědí, také vědí, že ho podstupují, ale přesto je tam tendence řešení rizika odkládat. A pokud dojde k negativnímu cenovému pohybu, tak dochází k alibismu: On se trh pohnul. U velkých společností je povědomí o komoditním zajišťování větší, protože mají vlastní finanční oddělení a specialisty finančního řízení. Velké společnosti vědí, že se mohou zajistit proti cenovým pohybům a naučily se s tím velmi dobře pracovat.
Jak se dá proti výkyvu cen bránit?
Dokážeme pomoci se zajištěním zemědělské plodiny před poklesem ceny, kterou daný zemědělec vypěstuje. Zemědělec potřebuje, aby daná plodina, než vyroste, příliš nezlevnila. Našim klientům se snažíme ukázat veškeré detaily, aby znali princip zajištění, jeho fungování a dokázali jej vhodně využít. Uvedu příklad: Agronom už v létě ví, jaký bude plán setí a kam zaseje jaké plodiny, jak jsou pozemky bonitní a jaká se dá očekávat úroda. Už v tento okamžik, pokud chce klient ošetřit riziko a cena na burze je příznivá, si může zajistit cenu například až deset měsíců dopředu. Pokud se cena propadne, banka mu doplatí jako kompenzaci tolik, o kolik se snížila.
Řekněme, že nějaká firma by si chtěla také zajistit budoucí pevnou cenu například nafty. Jak takové zajištění v praxi funguje?
Klient nám dá konkrétní požadavek, který vychází z jeho provozních plánů – například ví, že by v červenci potřeboval nakoupit cisternu motorové nafty. My obratem zjistíme, jaká je pro požadované období cena, a nabídneme mu odpovídající fixaci. Znamená to, že klient je chráněn proti neočekávanému nárůstu ceny, ale vzdá se případné prémie za pozitivní vývoj na trhu. Z praxe víme, že se na tento tržní vývoj nevyplatí spekulovat. Naopak pro firmy je klíčové, aby mohly počítat s kalkulovanou marží, a nevystavovaly se tak zbytečně tržnímu riziku.
Možná se menší podniky domnívají, že jsou příliš malými hráči na to, aby se ucházely o zajištění komoditního rizika…
Nerozlišujeme velké a malé zákazníky. Od začátku pracujeme na tom, abychom právě objemovou hranici pro zajištění dostali na dostupnou úroveň. Nyní jsme schopni fixovat cenu třeba pro nákup 25 tun nafty, tedy množství, které pojme jediná cisterna. Podobně jsme schopni zaručit pevnou prodejní cenu zemědělských komodit pro dodávky 50 tun pšenice, řepky nebo kukuřice. Třeba v případě pšenice to představuje běžný výnos z osmi hektarů.
Díky tomu si mohou podniky zajištění vyzkoušet a zajistit si budoucí pevné ceny jen pro menší část svých potřeb nebo své produkce. Pokud se jim taková „sázka na jistotu“ osvědčí, mohou později zajištěný objem navýšit.
Co byste firmám doporučil?
Snažíme se klienty naučit jednu věc, že je nejlepší mít ošetřené maximum rizik. Protože čím míň jich podstupujete, tím máte lépe zajištěné podnikání a můžete se věnovat dalším věcem, rozvoji. Zásadní je se nedívat na věci z pohledu vývoje ceny, ale z pohledu udržení marže. Vždy by firma měla mít jisté to, na co kalkuluje marži. Kdo riskuje, může skokově víc vydělat, ale také skokově víc prodělat. Plánujte proto a mějte kontrolu nad budoucími náklady i výnosy. Zamyslete se nad tím, jaké vstupy potřebujete zajistit a zda vás nemůže ohrozit nárůst jejich ceny. Pokud jste naopak producent, uvažte, zda vás nemůže dostat do problémů budoucí pokles ceny toho, co produkujete.*
Jiří Coufal
ČSOB
Jan Boháč (44)
Do ČSOB přišel v roce 1998, do týmu Finančních trhů pro obchodování s cizími měnami. Posledních jedenáct let se jako člen derivátového týmu věnuje obchodování s burzovními finančními deriváty. Řídil implementaci obchodování s OTC (mimoburzovními) komoditními deriváty, díky čemuž banka získala schopnost aktivně nabízet produkty sloužící k zajištění komoditního rizika. Oceněním těchto aktivit je skutečnost, že se Finanční trhy ČSOB staly v roce 2008 v rámci skupiny KBC Centre of competence v oblasti v komoditního zajištění. Vystudoval Ekonomickou fakultu Technické univerzity v Liberci.
