Cílem soutěže Žít krajinou je ocenit nejúspěšnější realizace pozemkových úprav, které jsou komplexním a účinným nástrojem, jak vrátit krajině její schopnost vyrovnávat se s klimatickými změnami i vlivy zemědělské činnosti. V jejím 12. ročníku se komisím představilo 41 projektů, z toho 21 projektů v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura a 19 projektů v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. Vyhlášení vítězných projektů se uskutečnilo v prostorách Senátu Parlamentu ČR.
V obou kategoriích byly oceněny tři nejlepší projekty. V kategorii Zelená a dopravní infrastruktura zvítězil projekt polní cesty HPC jedna v katastrálním území Blížejov, sloužící ke zpřístupnění zemědělských a lesních pozemků. Realizovaná opatření zastávají i významnou ekologickou a krajinotvornou funkci. V kategorii Tvorba a ochrana krajiny to byla víceúčelový ochranná vodní nádrž N4 v katastrálním území Bílov na Novojičínsku. Je součástí systému vodohospodářských a protierozních opatření. Nově vybudovaná nádrž snižuje průtoky na přijatelnější stav, čímž chrání obyvatele sousedních katastrálních území před povodňovou vlnou a současně zadržuje tolik potřebnou vodu v krajině a vytváří vodní biotop. Součástí stavby je i polní cesta.
Cenu Státního pozemkového úřadu obdrželo pak Biocentrum Na Bělkách, rozkládající se na 2,4 hektaru v katastrálních územích Výrava a Libníkovice, které získalo druhou cenu v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. Cenu veřejnosti, která je udělována projektu s nejvyšším počtem hlasů získaných ze strany veřejnosti prostřednictvím internetového hlasování, získala společná zařízení v katastrálním území Pančava v Kraji Vysočina. Organizátoři soutěže připomněli, že právě pozemkové úpravy mají pozitivní přínos pro kvalitu životního prostředí a zvyšují i celkovou kvalitu života na venkově. „Tato soutěž oceňuje nejlepší navržené a vybudované realizace prvků plánů společných zařízení v krajině, jejich autory, organizátory a všechny další, kteří se o realizace zasloužili. Společná zařízení, jako jsou mokřady, tůně, ochranné nádrže, meze nebo výsadby jsou prevencí povodní i sucha. Jejich význam postupně roste v důsledku negativních dopadů klimatických změn,“ informovali. Ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba připomněl, že úřad má aktuálně ukončeno více než 2400 komplexních a 2900 jednoduchých pozemkových úprav na celkové rozloze téměř 1,5 milionu hektarů, což je více než 33 procent výměry zemědělského půdního fondu. Podle něj úspěšně bylo dokončeno přibližně 98 procent všech zahájených řízení.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 14/2019.
