Životní prostředí v České republice se dočkalo v letošním roce několika legislativních změn, z nichž nejdůležitější byla novela přezdívaná zákon o Šumavě. Česko také ratifikovalo Pařížskou dohodu, ve které se zavázalo výrazně snížit emise skleníkových plynů. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, na které ministerstvo pracovalo od roku 2014, patřila v první polovině letošního roku k nejdiskutovanějším legislativním úpravám. Další letošní změny týkající se životního prostředí souvisely se stavebním zákonem a s posuzováním dopadů staveb na životní prostředí EIA, obojí zjednodušily.
Návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny nejprve do Poslanecké sněmovny vrátil Senát, později ho vetoval prezident Miloš Zeman. Poslanci však přehlasovali jak pozměňovací návrh senátorů, tak veto prezidenta, a zákon schválili ve znění navrženém ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Zákon začal platit v červnu. Úprava stavebního zákona začne platit začátkem roku 2018. Změna procesu EIA znamená mimo jiné prodloužení platnosti již vydaného stanoviska z pěti na sedm let, nově se také EIA vztahuje na nižší počet stavebních záměrů. Tato úprava začala platit v listopadu.
Pro budoucnost České republiky jsou důležité i další dokumenty, které mají chránit prostředí. Z těch mezinárodních je nejvýznamnější Pařížská dohoda o ochraně klimatu, kterou Česko ratifikovalo a začala pro něj platit v listopadu. Určuje, že do roku 2030 se musí snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent proti roku 1990. Na stav ovzduší má vliv i národní Politika ochrany klimatu, kterou v březnu schválila vláda a která určuje cíle i opatření k tomu, aby Česko přešlo na nízkoemisní hospodářství.*
