Globální oteplování, nebo raději globální změny klimatu je téma, které se v posledních letech skloňuje snad ve všech pádech. Jedním z odvětví lidské činnosti, na které mají tyto změny velký dopad, je zemědělství. A právě o pozitivních a negativních dopadech globálních klimatických změn na zemědělský sektor bude tento článek pojednávat.
Ať už jsou příčiny globálního oteplování jakékoliv, může být způsobeno lidskou činností, ale také čistě přirozenými procesy, průměrná roční teplota vzduchu prokazatelně roste. S tím souvisí řada přírodních jevů, které mají vliv na zemědělskou produkci.
Klimatická rizika
Nárůst teploty má vliv na výkyvy počasí, množství dopadajících srážek, výskyt extrémních meteorologických situací (přívalové deště, krupobití, vichřice, orkány), sucha a záplavy a další. Tyto přírodní jevy ohrožují, nebo dokonce narušují zemědělskou produkci nejen v České republice a výrazně ovlivňují výši výnosů.
Uvádí se, že se v České republice za každých deset let průměrná roční teplota vzduchu zvedne přibližně o 0,3 °C. To souvisí s tím, že bude ubývat mrazových dnů a přibývat dnů tropických. Bezmrazové období se bude prodlužovat a počátek vegetačního období se v nejteplejších oblastech posune už na začátek března. Naopak konec vegetačního období můžeme očekávat až na konci října. Tím, že se umožní dřívější vzcházení a nástupy dalších fenofází, ovlivní se růst a vývoj plodin a prodlouží se vegetační období. To znamená, že oproti současnému stavu by období zrání či sklizně mohlo být uspíšeno nejméně o 10–14 dnů. Prodloužení vegetačního období ale zároveň přinese častější výskyt jarních mrazíků a větší teplotní výkyvy v jeho průběhu.
Očekávaný teplotní vzestup by měl vytvořit dostatečné teplotní zajištění pro pěstování teplomilných kultur (například polorané odrůdy kukuřice na zrno, rané odrůdy vinné révy).
Existuje však i vážné nebezpečí teplotního stresu spojené s častějším výskytem extrémně vysokých teplot. Na tepelný stres je náchylný například skot, nejvíce pak dojnice, které během něho snižují produkci mléka. Extrémní horka mohou také způsobit hromadné úhyny, třeba drůbeže, na přehřátí organismu.
Nadprůměrně vysoké teploty a s nimi spojená extrémní sucha v létě roku 2015 máme jistě stále v živé paměti. Sucha, která byla podle meteorologů nejhorší za posledních deset let, postihla celou Českou republiku, nejvíce však jižní a střední Moravu, východní Čechy a Prahu.
Dalším příkladem meteorologických jevů souvisejících s globálním oteplováním mohou být povodně způsobené extrémními srážkami. Vzpomeňte si například na červen roku 2013.
S oteplováním Země souvisí také výkyvy teplot, prudké střídání teplot, kdy nadprůměrně teplé zimní dny mohou být velice rychle vystřídány opravdu mrazivými. To jsme mohli pozorovat na konci roku 2015, kdy ještě 28. prosince 2015 padaly teplotní rekordy, teplota dosahovala až k +12 °C a o pár dní později, 31. prosince 2015 již teploty klesaly až k – 6. To je teplotní rozdíl až 18 °C v rozmezí několika málo dní.
Ačkoli se může zdát, že klimatické změny a zvýšený obsah oxidu uhličitého v atmosféře budou mít na výši výnosů spíše příznivý dopad, je třeba počítat s tím, že vysoké riziko nestabilního počasí v průběhu vegetační sezóny může vést naopak až k 0,3–4,4% poklesu potenciální produkce oproti současnosti. To by mohlo některým zemědělským podnikům působit ještě větší ekonomické ztráty než doposud a dostat je tak do existenčních potíží.
Pojištění
proti negativním dopadům
Možností, jak případné negativní vlivy eliminovat nebo alespoň zmírnit jejich dopad, a tak předejít možným existenčním potížím, se nabízí hned několik. Jednou z těch nejběžnějších a nejsnazších metod, kterou lze aplikovat na všechna rizika bez rozdílu, je modlení. Ale bohužel, jak to tak u univerzálních řešení bývá, stoprocentně se na něj spolehnout nedá a výsledky jsou spíš hříčkou náhody a štěstí než vymodlená skutečnost.
Zato řešením, na které se můžete spolehnout stoprocentně, a přeje připraveným, je pojištění od ČSOB Pojišťovny. V rámci zemědělského pojištění u ČSOB Pojišťovny si můžete pojistit plodiny nebo hospodářská zvířata. Pojištění plodin se vztahuje na obilniny, olejniny, luskoviny, okopaniny, konzumní zeleninu, pícniny a spoustu dalších kulturních plodin. Svojí úrodu můžete pojistit na různá rizika. Základním a nejběžnějším pojištěním plodin je pojištění na rizika krupobití a požár, můžete si ovšem pojistit i rizika vichřice, záplav a povodní nebo sesuvů půdy. Ozimé plodiny lze pojistit i na riziko vyzimování, které kryje škody způsobené na ozimých plodinách od zasetí do 30. dubna roku sklizně. Cukrovku, na jaře setý mák, přadné rostliny, konzumní zeleninu, semenné porosty, chmel a vinnou révu si můžete pojistit na riziko jarního mrazu, který se díky větším výkyvům teplot vyskytuje stále častěji. Vinnou révu lze pojistit také na riziko poškození mrazem v průběhu zimy.
ČSOB Pojišťovna nepojišťuje pouze plodiny. V rámci zemědělského pojištění si můžete pojistit také hospodářská zvířata. Pojistit je můžete na rizika nebezpečných nákaz podle veterinárního zákona, nakažlivých chorob přenosného charakteru, přerušení dodávky elektrického proudu, zasažení zvířete elektrickým proudem, akutní otravy, živelní události, přehřátí organismu drůbeže a akutních neinfekčních nemocí, úrazu a porodních škod.
Pojištění sice nezabrání vzniklé škodě, ale pomůže vám se s případnou škodou lépe vyrovnat a pokrýt alespoň částečně vzniklé finanční ztráty.
Investiční opatření proti vyšším škodám
Pokud byste chtěli škodám raději předcházet ještě předtím, než přijdou, i zde je pár možností. Patří mezi ně například protikroupové systémy nad vinicemi a ovocnými sady, které chrání stromy a letorosty s jejich cennými plody před kroupami. V případě nedostatku srážek v kombinaci s extrémními vedry, jako byly například v roce 2015, každý zemědělec, který se zabývá pěstováním zeleniny, ocení výkonnější zavlažovací systémy, které dodají žíznivým plodinám potřebnou vláhu.
Problémy se zvyšujícími se teplotami ovšem nemusí trápit pouze zemědělce zaměřující se na rostlinnou výrobu. I živočišná výroba se musí svým způsobem potýkat s důsledky globálních změn klimatu.
Například vysoké tropické teploty ohrožují především drůbež chovanou ve velkokapacitních halách. Zde se nabízí možnost připojištění rizika přehřátí organismu, které lze sjednat v rámci běžného pojištění drůbeže a bylo zmíněno již výše. Vyšší teploty nemají negativní vliv pouze na drůbež, u dojnic snižují například produkci mléka. V tomto případě se škody dají zmírnit investicí do lepší vzduchotechniky, která odvádí teplý vzduch z přehřátých hal. Ke zlepšení teplotního komfortu během tropických dnů lze použít také vodní rozprašovače. Také lze investovat do vybudování nových moderních hal, které již počítají s lepším odvodem tepla a celkově vyhovují modernímu zemědělství více než staré cihlové kravíny.
Tato opatření bývají však mnohdy finančně náročná a ne každý zemědělec má dost volných finančních prostředků, aby mohl tak inovovat své hospodářství. Naštěstí i zde může být holding ČSOB nápomocný v podobě ČSOB banky, která se může pyšnit největším počtem poskytnutých zemědělských úvěrů za rok 2015.
Podnikání v zemědělském sektoru nebylo nikdy snadné a nebude tomu jinak ani v budoucnu, ale naštěstí jsou zde partneři z ČSOB, kteří se snaží část tohoto těžkého břemene nést s vámi a podporují vás v nelehkém podnikání.
Zdeněk Rejzek
Specialista na zemědělské pojištění
ČSOB Pojišťovna, a. s.
