Ochrana Švihova a s tím spojená omezení prodražují zemědělské hospodaření v širším okolí této vodárenské nádrže. Po dnešní návštěvě premiéra v demisi Andreje Babiše a některých ministrů to novinářům řekl předseda představenstva Senagra Senožaty Jiří Nevosád. Uvedl, že v ochranném pásmu nelze používat řadu přípravků na ochranu rostlin. Omezují se možnosti pro pěstování brambor, jež firma dodává i balené do supermarketů. Vyšší náklady jsou spojené například i se skladováním krmiv pro dobytek. Náhrada, jíž stát vyplácí za omezení, je podle Nevosáda příliš nízká. Majitelé pozemků ve II. ochranném pásmu dostávají náhradu 500 korun na hektar. Částka se podle nich nezměnila od 90. let. Podle Nevosáda by byla na místě minimálně její valorizace. "Pět set korun mělo jinou hodnotu v roce 1994 a má jinou hodnotu dnes," podotkl.
"Je to největší vodárenská nádrž ve střední Evropě, potřebuje to určitý specifický přístup," řekl po návštěvě firmy vicepremiér a ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec. Očekává, že by se otázky spojené se stanovením ochranných pásem Švihova a z toho plynoucích náhrad mohly vyjasnit do konce roku. Senagro hospodaří na 2000 hektarech půdy, z nichž 67 procent spadá do II. ochranného pásma Švihova. "Tím tam máme spoustu činností zakázaných," řekl předseda. Uvedl, že ve svém sídle, které je na kraji ochranného pásma, nemohla firma ani postavit čerpací stanici. Na rostlinnou výrobu má podle předsedy v tuto chvíli největší dopad to, že ubývá přípravků proti plevelům, které je možné použít na polích ve II. ochranném pásmu. "Takže my nebudeme moci dělat rentabilně brambory, řepku ani mák, nemůžeme dělat semenné porosty trav, nemůžeme dělat luskoviny," vyjmenoval. U brambor podle Nevosáda ukázaly nedávné pokusy Výzkumného ústavu bramborářského pokles výnosů kvůli omezením o 17 až 35 procent. "Pak nejsme schopni na trhu konkurovat," míní. Dodal, že v minulých letech investovalo Senagro do provozů a technologií pro pěstování, skladování a balení brambor 150 milionů korun. Tato výroba také zaměstnává největší část z celkových 105 pracovníků podniku. Pěstování brambor přitom musí firma omezovat, dříve je sázela na 270 hektarech. "Dnes už je nemáme ani na 200 hektarech a jdeme pořád dolů," řekl Nevosád.*
