Po prvním rozsáhlém výskytu ve Velké Británii se nebezpečí nemoci, lidově nazývané šílenstvím krav, v odborných kruzích označené zkratkou BSE /bovinní spongiformní encephalopathie/ přeneslo do Francie, Švýcarska a nyní i Německé spolkové republiky. Vzhledem k závažnosti této nemoci a možnosti přenosu na lidi, kde způsobuje dnes nevyléčitelnou Creutzfeld-Jakobovu nemoc, reagovaly vlády těchto států a následně orgány EU velice nekompromisně.
Rada ministrů EU schválila 4. 12. 2000 rozhodnutí č. 2000/766 EU o naprostém zákazu používání masokostní moučky, masové moučky, kostní moučky, krevní moučky, sušené krevní plazmy a dalších krevních produktů, kostní a rohové moučky a dalších krmiv živočišného původu ve výživě zvířat chovaných za účelem poskytování živočišných produktů a také ve výživě plemenných zvířat, s účinností od 1. 1. 2001. Také u nás se zvedla vlna dotazů týkajících se obav možného výskytu této nebezpečné choroby.
Články, které se vyskytly v některých našich sdělovacích prostředcích, jsou často přehnaně populistické a jdou až za hranice toho, čemu se říká poplašná zpráva. Jako příklad mohu uvést titulek článku Zemských novin z 24. 11. 2000 – cituji: „Smrtící moučku koupí každý zemědělec“. Ano, masokostní moučku si skutečně může koupit kdokoliv a tak tomu je nejen v České republice, ale i ve všech státech světa. Nevím však, kde redaktorka – autorka zmíněného článku došla ke zjištění, že se v České republice prodává smrtící moučka, tj. moučka, která obsahuje priony vyvolávající BSE, když bylo opakovaně sděleno představiteli ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy, že na území ČR nebyl zaznamenán ani jeden klinický případ výskytu BSE.
V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že již v předchozím období byla přijata velice přísná opatření uvedená nejen ve veterinárních předpisech /zákon o veterinární péči a navazující vyhlášky ministerstva zemědělství/, se kterými již byla naše veřejnost prostřednictvím ústředního ředitele SVS dostatečně seznámena, ale také v zákoně č. 91/1996 Sb. o krmivech ve znění zákona č. 244/2000 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o krmivech a ve vyhlášce č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění pozdějších změn. V tomto souboru předpisů, který je často nazýván jako krmivářské právo, jsou plně akceptována nařízení Evropské unie, která se týkají používání savčích tkání, masokostních mouček a jiných živočišných mouček ve výživě skotu. Ustanovení § 11, odst. 4 výše uvedené vyhlášky zní: „Do kompletních a doplňkových krmiv pro přežvýkavce nelze použít masovou, masokostní živočišnou, kostní, péřokostní a bílkovinnou kostní moučku, bílkovinný koncentrát, kostní šrot krmný a kostní vývar sušený“. Rovněž ve vyhlášce č. 208/1998 Sb., kterou se doplňuje vyhláška č. 194/1996 Sb. je v § 20, odst. 5 stanovena povinnost pro všechny výrobce a dovozce těchto uvedených krmiv živočišného původu a pro výrobce a dovozce, kteří tato krmiva pro výrobu krmných směsí používají, uvádět na obalech krmiv varovné upozornění pro odběratele, že takováto krmiva se nesmí zkrmovat přežvýkavcům. V případech tzv. volné bezobalové přepravy se varovné upozornění uvádí v příloze k dodacímu listu.
Zákon o krmivech ustanovil orgánem odborného dozoru nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona o krmivech Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský /ÚKZÚZ/, který je zároveň správním úřadem vybaveným dostatečnými pravomocemi k okamžitému zásahu v případě vzniku ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, včetně oprávnění k uložení sankce. Zatímco orgány SVS kontrolují dovozy, rozhodují o eventuálním zákazu dovozu, kontrolují veterinární asanační ústavy z hlediska dodržování veterinárních předpisů pro zpracování živočišných odpadů, ÚKZÚZ dále kontroluje, zdali krmiva, jejich výroba, označování, balení, přeprava a používání je v souladu se zákonem o krmivech. Obě organizace, tj. ÚKZÚZ a SVS, které vykonávají státní dozor nad oblastí krmiv, úzce spolupracují a o výsledcích kontrol se vzájemně informují.
V následující tabulce, která uvádí počty kontrol u registrovaných výrobců kompletních a doplňkových krmných směsí je doloženo, že ÚKZÚZ kontroluje dodržování předpisů velice intenzívně. Součástí kontroly je kontrola recepturální skladby krmných surovin používaných při výrobě krmných směsí, tedy v kontextu s tolik diskutovaným možným ohrožením BSE, zdali nejsou dávkována uvedená krmiva živočišného původu do krmných směsí pro skot a zdali je u krmných směsí pro drůbež, prasata a další druhy zvířat, mimo přežvýkavců, uvedeno varovné upozornění o zákazu zkrmování přežvýkavcům. Přes vysoký počet provedených kontrol nebyl zjištěn ani jediný případ porušení nebo nedodržení těchto předpisů. Rovněž ve vzorcích krmných směsí pro skot, které odebrali naši inspektoři, nebyla mikroskopickým a zbožíznaleckým posouzením zjištěna přítomnost uvedených krmiv.
Počty kontrol u registrovaných výrobců v ČR a počtech odebraných vzorků KS pro skot
Rok 1996 1997 1998 1999 2000
Počet kontrol 2220 2380 2037 1812 800*
Počet vzorků 138 333 3621 288 242 **
* - údaj za 1. pololetí roku
** - údaje za 3. čtvrtletí roku
Pozorný čtenář si jistě položí otázku, kdo jsou neregistrovaní výrobci krmných směsí a jaké nebezpečí od nich může hrozit a kdo je kontroluje ? Neregistrovaní výrobci jsou ti, kteří neuvádí krmiva do oběhu, tedy zemědělci, kteří krmiva vyrábějí pro vlastní potřebu a nepoužívají k výrobě premixy /směsi doplňkových látek/. Je potřebné zdůraznit, že i na tyto výrobce se plně vztahuje povinnost dodržování zákazu používání uvedených krmiv živočišného původu při výrobě krmiv pro skot, jakož i celá řada dalších povinností vyplývajících ze zákona o krmivech a navazujících vyhlášek. Státní odborný dozor u neregistrovaných výrobců krmných směsí mohly z hlediska zdravotní nezávadnosti krmiv, vykonávat pouze orgány SVS. Přestože v návrhu zákona o krmivech, který projednávala Poslanecká sněmovna v roce 1996 bylo zmocnění pro ÚKZÚZ provádět odborný dozor i u zemědělců, tehdejší zemědělský výbor PS, pozměňovacím návrhem, toto zmocnění z návrhu vyřadil. Protože tuto povinnost, tj. zajistit kontrolu používání krmiv i u zemědělců vyžaduje Směrnice rady EU č. 95/53 o kontrole krmiv, bylo toto zmocnění opětovně zařazeno do novely zákona o krmivech č. 244/2000 Sb., která nabude účinnosti od 1. ledna 2001. Znamená to, že od příštího roku budeme stejně důsledně jako u registrovaných výrobců provádět kontrolu výroby krmiv i u zemědělců.
I na otázku, jak jsme byli chráněni před tím, než byl schválen a nabyl účinnosti zákon o krmivech, je možné sdělit pozitivní odpověď. Vyhláškou ministerstva zemědělství č. 362/1992 Sb. ve znění pozdějších doplňků a změn byl stanoven výčet povolených krmných surovin, které se mohly používat pro výrobu krmných směsí pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat. Masokostní moučka mezi krmnými surovinami povolenými pro výrobu krmných směsí pro skot nebyla. Pokud půjdeme ve sledování možností používání masokostních mouček ještě dále, pak je možné vysledovat, že před rokem 1990 byly vydávány generálním ředitelstvím Zemědělského zásobování a nákupu celostátně závazné receptury krmných směsí, které byly schvalovány ministerstvem zemědělství. V recepturách pro výrobu krmných směsí pro skot masokostní moučka uvedena nebyla. K tomu je třeba ještě dodat, že podle veterinárních předpisů musela být při výrobě masokostních mouček dodržována teplota 135 °C, tlak 3 bary, a to po dobu 30 minut. To představovalo ještě přísnější požadavky než jsou např. v současně době předepsány v zemích EU.
Obdobně jako ve všech ostatních oblastech, které jsou součástí našeho života, tak i při výrobě a používání krmiv nikdy není možné předem vyloučit selhání lidského faktoru, neznalost nebo záměrné porušení zákonných předpisů. Výsledky a poznatky z provedených kontrol a skutečnost, že nebezpečná nákaza BSE se v ČR doposud nevyskytla, nás vede k optimistickému ujištění, že uvedená zákonná opatření jsou účinná, a že jsou dodržována. Podle našeho názoru, který se opírá o poznatky z provedených kontrol a znalosti situace, skutečně od českých výrobců krmiv nebezpečí nákazy BSE nehrozí. Oproti tomu, často rádoby populistické a veřejnost zneklidňující nepodložené informace a články, velice zhoršují situaci těm, kteří si to nezasluhují, a sice zemědělcům. Prudce klesající ceny za hovězí maso, které zemědělci dodávají na jatky a na druhé straně prudce stoupající ceny sójových šrotů, aminokyselin a dalších komponentů, kterými je možné masokostní moučky ve výživě zvířat nahradit, těžce doléhají na všechny. kteří mají živočišnou výrobu. Každý, kdo takovéto nepodložené informace ve sdělovacích prostředcích presentuje, by si měl uvědomit, že tím nejen věci neprospívá, ale způsobuje jiným značné ztráty.
