Informace o kvalitě naší nejdůležitější olejniny - řepce, o výsledcích její loňské sklizně i o prognózách vývoje této plodiny v letošním roce byly spolu s mnohými dalšími odbornými tématy na programu semináře Technologie a analytika tuků, který v minulém týdnu proběhl v Rožnově pod Radhoštěm. Seminář se nevyhnul ani otázce geneticky modifikovaných olejnin.
Letošní, již 38. ročník semináře Technologie a analytika tuků, pořádaný v tomto roce olomouckou akciovou společností MILO SUROVÁRNY povýšila Česká společnost chemická na Mezinárodní konferenci. Pro organizátory to znamená nejen zpracování sborníku přednesených témat, ale i jeho distribuci do příslušných knihoven a odborných zařízení. Přednesené referáty budou vydány v rámci oficiální publikace se statusem možnosti citace v odborných pracích. Na semináři v Rožnově pod Radhoštěm se v závěru minulého týdne sešlo víc jak sto domácích i zahraničních odborníků, kteří si v rámci náročného programu vzájemně vyměnili své zkušenosti.
Mnohé z přednesených referátů představovaly vysoce náročná a odborná témata chemickotechnologického charakteru. Nechyběla ani informace o vstupních surovinách pro tukový průmysl. O vývoji kvality nejběžnější domácí komodity - řepky tak, jak je zjišťována při přejímce pro zpracování, hovořila Jarmila Preiningerová z ústecké akciové společnosti Setuza. Jak uvedla, vzhledem ke změně dodavatelů ve prospěch velkých subjektů se nedá v posledních letech hodnotit kvalita řepky teritoriálně. Mezi nejvýznamnější dodavatele podle ní patří Agrofert, Agropol, Proteco Partners a Tchecomalt. V období posledních deseti let nicméně dochází ke zřetelnému poklesu vlhkosti v semenech (výjimkou je rok 1996), která se pohybuje v rozmezí 6 – 7 %, a postupnému vzestupu obsahu tuku. Určitý vliv na zlepšení přičítá Preiningerová finanční motivaci prodejců, která byla velkými zpracovateli zavedena v podobě srážek a přirážek za olejnatost (obsah oleje) dodané řepky. Na vysoké úrovni je podle Preiningerové je i čistota dodávek. Zcela výjimečně se objeví připálená semena. Ke stejnému hodnocení v podobě zvyšující se kvality dospěla na základě stejných přejímek i akciová společnost Milo Surovárny.
Dalším sledovaným faktorem je obsah kyseliny erukové v oleji, který pro loňskou sklizeň činil 0,32 %. Proti normálu byly zjištěny zvýšené hodnoty ve východních Čechách, situace se však rychle dostala do normálu. Stejně tak se pohyboval v normě i obsah sirných sloučenin, sledovaný odbornými laboratořemi. Obsah goitrinu se tak v loňských dodávkách řepkového semene pohyboval v rozmezí 0,97 – 1,54 g/kg, což je výrazně pod povolenou normou.
V loňském roce představovala domácí sklizeň 935 tis. tun řepky, přičemž po zhruba 200 tis. tunách byla zpracována v Setuze a v MILO SUROVÁRNY. Export představoval víc jak 400 tis. tun. Zbylá produkce zmíněné komodity skončila v menších domácích lisovnách. V letošním roce je podle údajů Komoditní rady pro olejniny při Ministerstvu zemědělství ČR, jejíž členové jednali rovněž v minulém týdnu, oseto zhruba 350 tis. ha ozimé řepky s očekávaným výnosem cca 2,3 tuny z ha, přičemž normál představuje 2,5 až 2,6 tun z ha. Zaorávka nevzešlých či jinak poškozených ploch se předpokládá ve výši 15 tis. ha. Celkově se tedy počítá s letošní domácí sklizní řepkového semene zhruba ve výši 770 tis. tun. Rozdíly ve výnosech lze očekávat z hlediska teritoriálního – vyšší teploty a sucho ovlivnily především jižní kraje republiky. Zemědělci hlásí oseto rovněž 10 tis. ha jarní řepkou, vzhledem k horkému a suchému počasí však nelze se sklizní s největší pravděpodobností počítat.
Řepka kvetla až o 10 dní dříve oproti normálu a doba květu se zkrátila o jeden až dva týdny. Jaký vliv bude mít tato skutečnost na kvalitu semene nelze jednoznačně říci. Podle odborné literatury by mělo docházet ke snižování olejnatosti v závislosti na vyšší teplotě, loňská skutečnost však hovoří o opaku. I přes výrazně teplé počasí loňského roku byla sklizeň v souvislosti s olejnatosti kvalitní.
Snížení osevních ploch řepky, eventuálně vyšší procento zaorávek, hlásí i okolní státy - Slovensko, Polsko i Německo. Polsko například nejen že má nižší osevní plochu oproti loňskému roku, ale předpokládá i snížení výnosnosti na zhruba 1,8 až 2 tuny z ha a z Německa hlásí snížení osevních ploch o 20 procent. V souvislosti s diskusí o očekávané sklizni řepkového semene projednávala Komoditní rada rovněž možnost bezcelního dovozu olejnatých komodit pro tuzemské zpracovatele.
Mezinárodní seminář z technologie a analytiky tuků nenechal bez odezvy ani otázku genových manipulací vstupních surovin v tukovém průmyslu. Podle slov jednoho ze světově nejuznávanějších odborníků v oblasti tuků, profesora Jana Pokorného, se nemusí spotřebitelé ani do budoucna obávat jakékoliv přítomnosti genového materiálu v olejích či tucích. Tento by totiž zůstal při zpracování olejnatých komodit v extrahovaných šrotech, k odstranění jeho eventuelních zbytků by došlo při následné rafinaci. Olejnatá semena pěstovaná a zpracovávaná v České republice však nejsou genově modifikována.
