Olomoučtí vědci přispěli k rozluštění genomu žita. Mezinárodní tým pracoval na výzkumu čtyři roky, než získal přesnou referenční sekvenci genomu. Výsledky pomohou rychlejšímu šlechtění odrůd žita s lepšími vlastnostmi. O objevu za Akademii věd ČR (AV) informovala Eliška Zvolánková v dnešní tiskové zprávě.
Za Česko se výzkumu účastnili vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV, které spolupracuje s tamním Centrem regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). Projekt vedli odborníci z Leibnitzova institutu v německém Gaterslebenu. Výsledky publikoval časopis Nature Genetics.
Podle AV bylo žito po pšenici a ječmenu třetí z nejdůležitějších evropských obilovin, jejichž genom se vědcům podařilo přečíst. Výzkum, na kterém pracovali vědci z 13 zemí, byl náročný, dědičnou informaci žita totiž tvoří osm miliard písmen - třikrát více než u člověka. Větší část této informace navíc tvoří tzv. repetitivní sekvence. Vyskytují se v mnoha kopiích na různých místech genomu a je tedy těžké určit jejich polohu a sestavit je do větších celků.
Právě olomoučtí vědci pomohli zvládnout tyto potíže pomocí konstrukce optické mapy. "Díky optickému mapování jsme mohli sestavit obtížné úseky, ověřit správnost vytvořené sekvence a opravit případné chyby," popsala Hana Šimková, která vede výzkumnou skupinu v olomoucké laboratoři ÚEB. Podle Šimkové patří tuzemští vědci ve vývoji i využití této metody u rostlin ke špičce.
Odborníci z Česka také získali sekvence izolovaných chromozomů žita, úplnost sestavené sekvence pak podle AV potvrdili nezávislým stanovením velikosti genomu sekvenované linie. Navázali tak na práci z roku 2013, kdy zásadně přispěli k získání první verze dědičné informace žita.
Podle vědců umožní přečtení genomu žita porozumět funkci jednotlivých části dědičné informace, ale i tomu, jak ovlivňují růst a vývoj plodiny. Výsledky výzkumu pomohou šlechtitelům k rychlejší identifikaci genů, které odpovídají za výnos, kvalitu zrna či odolnost plodiny.*
