Myslivecké obory mají být podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka přístupné veřejnosti, pokud pro ně neplatí zákaz nebo omezení vstupu podle zákona o myslivosti nebo jiných právních předpisů. Ombudsman o tom informoval na svém webu. Veřejný ochránce práv po stížnostech lidí zjišťoval, zda jsou myslivecké obory přístupné veřejnosti a jak se v nich návštěvníci mohou pohybovat.
V Česku je přibližně 200 mysliveckých obor, ve kterých se chová zvěř. Na ombudsmana se v minulosti někteří občané obrátili s tím, že obory nemohou navštěvovat. Vstup veřejnosti do mysliveckých obor ale není podle ombudsmana černobílou záležitostí, v níž by se dalo jednoduše přiklonit buď na stranu veřejnosti nebo na stranu uživatelů obor. Na jedné straně jsou podle něj pochopitelné stížnosti obyvatel, že nemohou skrze obory projít nebo je navštěvovat jako součást krajiny. Na druhé straně podle ombudsmana není možné opomíjet ani argumenty uživatelů obor, kteří míní, že obory by měly být uzavřené. Namítají, že se návštěvníci mnohdy nechovají vhodně, tedy s respektem ke zvěři a životnímu prostředí. Odhazují odpadky, hlasitě pokřikují a plaší zvěř.
"Vždy bude záležet na konkrétních okolnostech věci a na vyvažování jednotlivých zájmů. Existence obory v území může zapříčinit konflikty a společenské napětí. Ty je však možné zmírnit či odstranit vzájemnou komunikací a hledáním kompromisního řešení. Obory by pak mohly sloužit svému účelu, a zároveň být místem, které by mohla veřejnost navštěvovat," uvedl Křeček.*
