Jednoznačně kladně hodnotí ministerstvo zemědělství využívání podpor, které nabízí operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Něco jiného si však musí myslet zájemci o dotace na investice do zemědělského majetku, tedy stěžejního opatření. Dodnes nevědí, zda jejich projekty na stavby nebo rekonstrukce chlévů, předkládané nejpozději do konce srpna, uspěly či nikoli. Na peníze stále čekají i ti, kterým byly dotace na stroje přiznány už loni v září.
Od 31. ledna do 25. února běží termín pro přijímání žádostí o dotace na nákup strojů. Oproti prvnímu loňskému kolu je náplň tohoto opatření výrazně užší – vyřazeny jsou stroje zjednodušeně řečeno pro intenzivní výrobu. Ti, kteří měli v prvním kole to štěstí a jsou mezi 186 žadateli vybranými z celkových 591 uchazečů, se však stále nedočkali přiznaných peněz. Dostat po několika měsících od podání žádosti rozhodnutí stvrzující přidělení dotace je jen první krůček, od něhož je ještě daleko k podepsání smlouvy, nemluvě o nekonečném čekání na výplatu peněz.
Prodlevy bez vysvětlení
Ministerstvo zemědělství nechává bez vysvětlení, v čem vězí průtahy s proplacením dotací na stroje. Neinformuje, kdy platební agentura peníze konečně rozešle, a kdy mohou žadatelé z druhého kola očekávat vyrozumění o tom, zda byli či nebyli vybráni. Místo toho vydává tiskovou zprávu, v níž pozitivně hodnotí dosavadní využití podpor v rámci operačního programu. Tiskový mluvčí Martin Severa v ní poukazuje na to, že zájem o jednotlivé tituly je ale velmi nevyrovnaný. Jak ministerstvo předpokládalo, počet žádostí byl velký hlavně u podpor, s nimiž mají zemědělci zkušenost ze Sapardu. Naopak nebyly využity dotace vyčleněné na loňský rok pro lesní a vodní hospodářství, porovnává Severa.
V posledních lednových dnech a v tomto týdnu postupně zveřejňovaly ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na svých webových stránkách seznamy úspěšných žadatelů skrytých pod registračními čísly. U nejrozsáhlejšího opatření – 1.1.1., tedy investic do zemědělského majetku, kam se přihlásilo 312 projektů, lze takové oznámení čekat snad v blízkých dnech, v nejlepším případě příští týden. Projekty bylo možné předkládat vloni od 19. července, uzávěrka druhého kola byla 31. srpna. Od té doby uplyne do konce tohoto týdne 159 dní. Přitom pro administraci žádostí u operačního programu je závazná lhůta 119 dní, která běží od zahájení příjmu žádostí po vyhotovení rozhodnutí. Tato lhůta se nesmí překročit, u nevytížených titulů měla být navíc kratší, konstatoval zástupce Státního zemědělského intervenčního fondu při diskusi u kulatého stolu na téma operační program, kterou loni v říjnu uspořádala naše redakce.
Které projekty uspěly
Jak jsou na tom, se v uplynulých dnech dozvěděli předkladatelé projektů na opatření 1.2. pro kvalitnější zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing. Ze 78 projektů jich prošlo výběrovým sítem 28, požadujících podporu v celkové výši přes 103 milionů korun. Seznamy pod registračními čísly zveřejnily SZIF a MZe na internetu.
Z podpory rybářství se podle mluvčího MZe využila jen pětina vyčleněných finančních prostředků, naopak velký zájem byl o příspěvek na činnosti zajišťované odborníky v rybářství a na propagaci. U podtitulu 2.3.1. na zpracování ryb a marketing výrobků z nich bylo z devíti přihlášených projektů schváleno osm. Jejich finanční nárok představuje zhruba 16 milionů korun. Chovu vodních živočichů – akvakultury, tj. podopatření 2.3.2., se týkaly čtyři projekty a všechny také uspěly. Souhrnná podpora na tento účel činí necelých 2,9 milionu korun. Na zmíněné činnosti rybářských odborníků a propagaci bylo vybráno pět z devíti předložených žádostí. Přiznaná dotace činí celkem 2,6 milionu korun.
U lesnických podpor se podle Severy vyčerpala jen polovina finančních zdrojů vyhrazených pro minulý rok. „U sdružování majitelů lesů nebyl zaevidován žádný projekt,“ dodal. Jak jsme již informovali v minulém vydání našeho týdeníku, u titulů vypsaných na podporu lesního hospodářství bylo úspěšných 28 projektů ucházejících se dohromady o 61,2 milionu korun. Zatím není rozhodnuto o dvou žádostech na zalesnění.
Využít všech podpor pro venkov
U investic do zemědělského majetku, konkrétně u zařízení na chov skotu, prasat, ovcí a koz se sešly žádosti, které podle mluvčího MZe překračují finanční možnosti o 175 procent. „Dosud však nejsou naplněny některé druhy podpor, které se neuplatňovaly u předvstupního programu Sapard, ale mohou výrazně přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti některých produkčních odvětví a celkovému rozvoji venkova,“ uvedl Martin Severa. Má na mysli právě investice do lesního a vodního hospodářství a do rybářství.
Necelých 40 procent se podle něho vyčerpá ze 45,7 milionu korun, vyčleněných na podporu rekonstrukcí a technologií skladování ovoce a zeleniny. Příspěvků na investice do těchto skladů využívali ovocnáři a zelináři už u Sapardu.
Jen asi dvacet procent z možných zdrojů pro loňský rok se podle Severy využije na protipovodňová opatření, odstraňování povodňových škod, na odbahňování, meliorace a zavlažování.
„O nevyčerpané prostředky ale nepřijdeme. Naopak, letos mají žadatelé větší šanci získat podporu, protože finance přiznané na tento rok se zvyšují o částky, které zbyly z minulého roku. Dohromady to činí přibližně dvě miliardy korun,“ sdělil Severa.
U programu Leader+, pro který bylo vyhlášeno samostatné kolo, bylo kladně vyřízeno deset z přihlášených třiceti projektů. „Doba od rozhodnutí do podepsání smlouvy je z neznámých důvodů velmi dlouhá,“ poukazuje na průtahy Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství ČR. Výběr strategií místních akčních skupin (MAS) pro financování z operačního programu proběhl vloni 21. prosince. Každá z vybraných MAS obdrží v programovacím období 2004 až 2006 podle vlastního požadavku 150 až 200 tisíc eur navýšených o bonus, který vychází z počtu obyvatel v daném území.
Na peníze čekají i pozemkové úřady
Ač pozemkové úpravy byly součástí prvního kola příjmu žádostí na operační program otevřeného od 31. května do 25. června 2004, žádné peníze na ně dodnes nepřišly. Teprve před pár dny se pozemkové úřady dozvěděly, které projekty uspěly. Bylo jich 165 z přihlášených 180. Přiznaná finanční podpora představuje bezmála 599 milionů korun.
Jak vyplývá z analýzy SZIF, největší ohlas vzbudil tento titul u pozemkových úřadů v regionu Jihozápad, tedy Jihočeském a Plzeňském kraji, kde se soustředilo 48 projektů. O deset méně přijalo regionální pracoviště SZIF v Brně pro Jihomoravský kraj a Vysočinu. Třetí v pořadí je Liberecký a Královéhradecký kraj s 31 projekty. Pouze sedm projektů eviduje pracoviště v Opavě pro Moravskoslezský kraj.
Padesát projektů požadujících finanční pomoc téměř 60 milionů korun se týkalo geodetických prací pro vytvoření návrhu pozemkových úprav, vyměřování pozemků k přesné identifikaci vlastnických parcel a vytyčení nově navržených pozemků. Zde uspělo 41 projektů Na realizaci společných zařízení pozemkových úprav, tj. polních cest, protierozních opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny, přihlásily úřady z celé republiky 130 projektů. Jejich finanční požadavek představoval 561 milionů korun. Vybráno bylo 124 projektů.
Hranicí, která rozhodla o úspěšnosti projektů, bylo padesát bodů. Mezi přihlášenými se vyskytlo rozmezí 25 až sto bodů.
