Využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) podporuje kromě ministerstev zemědělství a průmyslu a obchodu i ministerstvo životního prostředí. To se však na rozdíl od jiných státních orgánů zaměřuje zejména na nepodnikatelskou sféru, jako jsou obce, města a kraje, příspěvkové organizace, obecně prospěšné organizace, občanská sdružení nebo církve. Podpory poskytuje v rámci státního programu na podporu úspor energie a využití OZE – části B a operačního programu Životní prostředí.
Koncem června ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) otevřely vybrané oblasti operačního programu Životní prostředí (OP ŽP), druhého největšího operačního programu České republiky, pro období 2007 – 2013. Program čerpá 18,4 procenta z 26,96 miliardy eur ze strukturálních fondů EU. Celkem nabídne přes 5,2 miliardy eur, což je asi 150 miliard korun. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí se rozhodly odstartovat operační program Životní prostředí ještě před oficiálním schválením programového dokumentu ze strany Evropské komise. Důvodem je snaha poskytnout žadatelům dostatek času pro přípravu kvalitních projektů. „Finální schválení Programového dokumentu Evropskou komisí očekáváme v průběhu září,“ uvedl ministr životního prostředí Martin Bursík.
Pro první výzvu je podle ministerstva připraveno téměř 20 miliard korun. Žádosti je možné podávat od 3. září do 26. října 2007. O úspěšnosti budou žadatelé vyrozuměni nejpozději do tří měsíců po ukončení příjmu žádostí. První výzva otevírá pět z celkem sedmi prioritních os. Kromě jiného se zaměřuje i na využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), sdělilo MŽP.
Z prostředků Evropské unie bude v rámci první výzvy OP ŽP dotována například výstavba čistíren odpadních vod, stokových systémů, úpraven vody nebo přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody. Subvencováno bude pořízení nízkoemisních spalovacích zdrojů nebo nově budovaných rozvodů centrálního zásobování tepla (CZT), výstavba a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen a lokálních zdrojů tepla využívajících OZE, zvyšování účinnosti energetických systémů budov; rekonstrukce otopných soustav, využití bioodpadů, separace a svoz odpadů; zařízení na úpravu nebo využívání odpadů, rekultivace starých skládek; rekonstrukce environmentálních vzdělávacích center.
Ondřej Vrbický ze SFŽP připomněl, že projekty týkající se výroby elektrické energie a kombinované výroby elektřiny a tepla budou přijímány až na základě některé z dalších výzev. „Zatím se předpokládá, že budou zveřejňovány postupně od podzimu tohoto roku,“ podotkl.
Rozličná výše podpory
Podle Vrbického se výše podpory liší podle jednotlivých opatření. U těch, která negenerují příjmy, je podpora omezena 90 procenty způsobilých nákladů s tím, že jako způsobilé náklady nejsou počítány úspory provozních nákladů za dobu prvních pěti let po realizaci. „Ty se musí odečíst a pak teprve vypočítat výši podpory,“ upřesnil. Do této oblasti mohou spadat například instalace vytápění pro vlastní potřebu, lokálního topení na bázi obnovitelného zdroje, zateplování a řešení úspor energie.
Další kategorií jsou projekty, které generují příjem. Jde zejména o centrální zdroje tepla, kdy dochází k prodeji vyrobeného tepla konečným odběratelům. V těchto případech se podpora bude stanovovat na základě finanční analýzy projektu. „Z celkových nákladů se odečtou veškeré příjmy projektu ne za dobu pěti let, ale za referenční období, které může představovat i patnáct let. Pak se určí podpora jak z evropských, tak českých peněz,“ vysvětlil Vrbický.
Třetí oblastí jsou projekty, které podléhají veřejné podpoře. Řadí se k ní kombinovaná výroba elektřiny a tepla, kdy se elektrická energie prodává do sítě. Maximální výše podpory vychází kolem 40 procent bez ohledu na to, jaký subjekt o ni žádá.
Při přípravě OP ŽP využilo ministerstvo a fond zkušenosti s administrací předchozího operačního programu Infrastruktura, programů ISPA, Fondu soudržnosti a také národních programů. OP ŽP přináší proto pro žadatele řadu zjednodušení. Jde zejména o zrychlené financování projektů s platbami do třiceti dnů od předložení neuhrazených faktur, rozšíření způsobilých nákladů o projektovou dokumentaci či stavební dozor. Hranice projektů, které podléhají schválení Evropskou komisí, se u Fondu soudržnosti posunula z deseti milionů eur na 25 milionů. To celý proces administrace žádostí samozřejmě urychlí.
„Chceme být co nejblíže žadatelům, a proto jsme se rozhodli posílit regionální informační a poradenskou infrastrukturu. Žádosti se nově budou přijímat na krajích, naše stávající kanceláře v krajských městech přesuneme postupně do eurocenter. Připravujeme databázi akreditovaných poradců a síť regionálních poradenských a informačních míst a také spolupráci se subjekty, jejichž činnost s dotačními programy souvisí,“ sdělil ředitel SFŽP Petr Štěpánek. Projekty v rámci operačního programu Životní prostředí budou v letech 2007 až 2010 financovány podle pravidla n + 3. To znamená, že prostředky alokované na rok 2007 lze čerpat v průběhu následujících tří let.
Státní programy nekončí
V tomto roce stejně jako v předcházejících letech mohou zájemci žádat i o podpory národních programů. Do nich je zahrnuto několik programů, které se dělí podle typu opatření nebo podle různých typů subjektů, jako je školství, zdravotnictví a podobně. Žádosti o podpory z nich se budou letos přijímat do konce září. Výše podpory se určuje podle typu programu a typu projektu i typu subjektu. Jinou podporu má veřejná sféra, jinou podnikatelské subjekty.
„Co se týká obcí a měst, mohou získat v závislosti na typu programu dotaci od 25 do 75 procent nákladů a projekt může být dofinancován půjčkou až do 70 až 90 procent. U fyzických osob podle typu opatření se pohybuje podpora od 30 do 50 procent, nicméně v této oblasti existuje ještě limit podpory od 50 tisíc do 200 tisíc korun podle typu opatření, vysvětlil Vrbický a doplnil, že například na vytápění kotlem na biomasu, případně pomocí solárních kolektorů činí dotace 50 tisíc korun a u tepelných čerpadel 60 tisíc korun,“ informoval.
Podnikatelé s půjčkou
Přestože podnikatelské subjekty nejsou u MŽP prioritní, i ony se mohou ucházet o podporu z tohoto resortu. Ve většině případů jde ale pouze o podporu formou půjčky. „Může dosáhnout až do výše 70 procent nákladů s převážně osmiletou splatností a úrokem asi dvě procenta. Nicméně existují také programy, kde mohou i podnikatelské subjekty získat dotaci, ale maximálně do výše 40 procent. Ta přísluší soukromým zdravotnickým zařízením. Podnikatelé, kteří instalují zařízení na výrobu kombinované výroby elektřiny a tepla – kogenerační jednotky pak mohou obdržet 25 procent. „Tato opatření by mohli využít i zemědělci,“ poznamenal s tím, že případná podpora bioplynových stanic ze státního programu je pouze doplňková. „Je omezena na projekty do investičních nákladů pět milionů korun,“ uvedl.
Podle Vrbického na národní programy je v posledních letech k dispozici kolem sta milionů korun ročně, dříve to bylo i sedm set milionů. „Počet žádostí sice neklesá, ba naopak, ale objem prostředků se snížil,“ sdělil.
Přihlášených projektů o podpory ať už z národních či evropských prostředků bývá však tradičně více, než může fond svými finančními možnostmi uspokojit. Asi početně největší je skupina fyzických osob, které si pořizují do rodinných domů jakýkoliv obnovitelný zdroj. Pak je celkem dost početná skupina veřejných institucí, to znamená škol, zdravotnických zařízení a obecních objektů.
Za velký nešvar Vrbický považuje to, že projekt se nezřídka podává na poslední chvíli se spoustou chyb. Neobsahuje všechny náležitosti a není dořešený do konce. Například v případě centrálního zásobování teplem nejsou dořešeny všechny odběry tepla, u biomasy chybí zajištění zásobování a podobně.
„Co se týká hodnocení, tak u každé žádosti, ať už v národních programech nebo v evropských, se hodnotí ekonomika projektů i žadatele, technická připravenost a ekologické přínosy projektů,“ dodal Ondřej Vrbický ze SFŽP.
Zuzana Fialová
