Jaká by měla být společná zemědělská politika po roce 2013 – to bylo základní téma jednání neformální rady ministrů zemědělství členských zemí Evropské unie, jíž jsme se podrobněji zabývali ve 24. čísle Zemědělce. Dnes přinášíme názory některých účastníků jednání zmíněné rady, kteří odpověděli na otázky Zemědělce týkající se budoucnosti zemědělství v unii, přímých plateb i řešení současné situace v mléčném sektoru.
e zřejmé, že kromě názoru současného francouzského ministra zemědělství a rybolovu Michela Barniera, který chce, aby budoucí společná zemědělská politika (SZP) byla velká, pro všechny státy a disponovala dostatečným rozpočtem a regulací, se objevují i jiné pohledy. Například švédský ministr zemědělství Eskill Erlandsson si myslí, že další reforma SZP by měla přinést orientaci na trh, principy deregulace, snížit výdaje a více zaměřit podpory na druhý pilíř SZP, jímž je rozvoj venkova.
Odměňovat za veřejné zboží ne za produkci Chceme ukončení přímých plateb s tím, že zemědělci by měli být odměňováni raději za veřejné zboží než za produkci, sdělila Zemědělci britská ministryně pro zemědělství a životní prostředí Jane Kennedyová. Jak dodala, existuje mnoho věcí, které je třeba prodiskutovat, příkladem jsou i tlaky na trzích. Podle ní se musí omezit takové podpory, které vedou k přebytkům, a tím ničí trh. „Požadavek úplného odstranění dotací je pravděpodobně velmi ambiciózní, ale chtěli bychom, aby nová společná zemědělská politika šla tímto směrem. Aby silnější zemědělské sektory stály na vlastních nohou, závisely na své vlastní produkci a dovedly využít své silné stránky i požadavky trhu,“ uvedla s tím, že toto řešení by bylo nejlepší pro Evropskou unii jako celek. „V kampani před volbami do Evropského parlamentu vnímám velký pohyb proti Evropské unii. Součástí toho je i obava, jak se různé subvence a tedy peníze daňových poplatníků distribuují mezi členskými zeměmi Evropské unie a jak se využívají,“ dodala.
Současná situace v mléčném sektoru je podle Kennedyové velmi složitá. I přes potíže, kterými dnes chovatelé dojnic procházejí, se o budoucnost britského mlékárenství neobává. „Farmářům se musí dostat pomoci, ale spíše než dotace je třeba zvolit takový způsob, který by zachoval životaschopnost a udržitelnost tohoto sektoru po delší dobu,“ konstatovala.
Hlas parlamentu Z perspektivy Evropského parlamentu je cílem zemědělství Evropské unie, aby farmáři vyráběli kvalitní potraviny s jasným původem – tedy splňující požadavky traceability (sledovatelnosti), sdělil Zemědělci končící předseda zemědělského výboru Evropského parlamentu Neil Parish. Jak uvedl, sama Evropská unie je velkým trhem. Daleko větším však jsou země Asie, zejména Čína a Indie. To je trh, který čeká velká budoucnost a na němž by se mělo evropské zboží prosadit. Tento trh je i klíčem pro pomoc mléčnému sektoru, který by na něj mohl dodávat svou produkci, například sušené mléko. Cílem je kombinace dvou věcí – zemědělství by mělo obyvatelům unie zajistit kvalitní potraviny s jasným původem, u nichž budou lidé vědět, co jedí. Farmáři by za produkci těchto potravin měli mít odpovídající finanční ohodnocení. „Přímé platby by do roku 2013 měly mít v celé unii stejnou úroveň, což se nestane, takže budeme muset najít způsob, jak tento problém vyřešit. Na této radě o tom začneme diskutovat,“ uvedl s odkazem na neformální radu ministrů zemědělství. Nicméně ani expanze na čínský trh není, a to zejména v této době univerzálním řešením. „Protože je dnes celosvětová recese, lidé obecně, nejen u nás, ale i v Číně kupují méně potravin. Souhlasím ale s ministryní Kennedyovou, že není cestou stále více dotovat zemědělství. A proto potřebujeme odpovídající tržní cenu pro mléko,“ prohlásil Parish. Jak dodal, Evropský parlament může farmářům pomoci prostřednictvím environmentálních opatření – platbami za údržbu krajiny, rozvoj venkova. Celá diskuse o budoucí podobě SZP je podle něj také o rovnováze mezi příjmem farmářů a podporou příjmu, kterou dostávají za údržbu krajiny. „Nezapomeňte, že lidé, kteří platí daně, očekávají, že za to od společné zemědělské politiky také něco dostanou,“ uzavřel.
Jedni dokáží konkurovat, druzí se starají o krajinu Je důležité, abychom měli společnou zemědělskou politiku a je také třeba, aby naši farmáři byli na světové úrovni konkurenceschopní, řekla Zemědělci Eva Kjehr Hansenová, dánská ministryně pro potraviny, zemědělství a rybolov. Na druhé straně, jak upozornila, jsou v unii farmáři, kteří hospodaří ve velmi obtížných podmínkách. To je podle ní třeba zahrnout do celého pohledu na SZP a rozvoj venkova. „Myslím si, že je důležité, aby systém přešel od přímých dotací, na takový, v němž se budou muset farmáři starat o různé další věci – o životní prostředí, život na venkově. To jsou kromě produkce potravin požadavky, které společnost na farmáře klade. Samozřejmě jde o činnost, kterou jim musíme zaplatit,“ vysvětlila. Jak dále uvedla, Dánsko bylo pro zdravotní kontrolu SZP (health check) a také řeklo, že chce zrušit mléčné kvóty a upustit od set aside (ponechávání půdy v klidu). Správnou cestou je mít politiku tržně orientovanou, v níž ceny sledují trh. „Dnes máme hodně opatření, která snižují produkci. Musíme dát příležitost farmářům, kteří hledají globální perspektivu,“ prohlásila. Jak ale dodala, je důležité zdůraznit, že je třeba vzít do úvahy i farmáře hospodařící v nevýhodných přírodních podmínkách.
I přes současnou situaci v mléčném sektoru si ministryně myslí, že po roce 2014 by měly mléčné kvóty skončit. „Nevěřím, že všem pomůžeme tím, že snížíme produkci nebo odstraníme její limity. Musíme pracovat na tržní bázi a hledat nové možnosti uplatnění mléčné produkce. Je třeba, aby spotřebitelé pili více mléka, a tím se zvýšila jeho cena. Chceme se podívat na celou strukturu plateb, určit jejich výši a také stanovit věci, které chceme, aby farmáři dělali, a platit jim za ně. Pro mne je důležité, aby se pečovalo o každého, kdo v EU hospodaří v obtížných podmínkách. Ale tyhle podpory by neměli dostávat ti, kteří mají šanci uspět na globálních trzích. Na druhé straně musíme zajistit, aby ti, kteří mají nějaké problémy, nesměli zakazovat ostatním využít možností světového trhu.
Český pohled
„Neklademe si za cíl, že diskusi ukončíme, bude pokračovat dál a bude patrně tak složitá, že budou muset přijmout konečné rozhodnutí hlavy vlád členských států,“ řekl Zemědělci před jednáním rady její současný předseda český ministr zemědělství Jakub Šebesta a pokračoval: „Nevím, jestli dojde k nějakému narovnávání výše dotací po roce 2013. Je to vnímáno velice citlivě, zejména těmi, kteří dnes dostávají více peněz a měli by se jich vzdát.“ Šebesta očekával, že názory diskutujících delegací se budou hodně lišit. Zejména pro některé země původní patnáctky jsou totiž propočty úrovně plateb na základě historických faktů výhodné. „Je potřeba stále více vnímat, že zemědělství pečuje o přírodu jako o veřejný statek. Když jsme v Organizaci spojených národů jednali o udržitelném rozvoji, tak mnohokrát zaznělo, že zemědělství již není zlo, které způsobuje problémy v životním prostředí,“ podotkl.
„To musí jít ruku v ruce,“ prohlásil Šebesta na otázku Zemědělce, zda bude možné zajistit pro stále rostoucí počet obyvatel Země dostatek potravin a přitom pečovat o životní prostředí a krajinu. Zemědělství, jak dodal, musí mít udržitelný rozvoj. To znamená, že se musí správně zacházet s půdou i vodními zdroji a zabránit dalšímu postupu pouští a jiným nepříznivým jevům. Úlohou zemědělství je podle něj i tvorba krajiny. Musí se najít rozumná míra intenzifikace, abychom nepoškozovali životní prostředí a zajistili dlouhodobě udržitelné zemědělství.
Diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky má předcházet diskusím o rozpočtu unie na další finanční období. „Debatu o podobě zemědělství po roce 2013 nechceme vůbec spojovat s rozpočtem. Chceme hovořit pouze o přímých platbách a o tom, na jakém by měly být principu. Nechceme mluvit o tom, kolik bude na zemědělství peněz. To bychom v té diskusi nikam nedospěli,“ vysvětlil Šebesta.
