Ošetřování travních porostů se doporučuje pozdě na podzim, a zjara po oschnutí porostu. S ohledem na to, že příspěvek vychází v listopadovém čísle, už toho na podzim na trvalých travních porostech moc nestihnete. Ale jedno přece jen – a to provzdušnit porosty po vlhkém roce, kdy na sklizně často došlo poté, co přestalo pršet, a půda pod koly těžkých souprav byla uježděna „na mlat“. Rovněž většinou vlhká půda na pastvinách byla ušlapávána.
Podrobněji se provzdušňování věnuje následujících několik odstavců.
Většina luk a pastvin nebyla řadu let obnovena, což se v současném klimatu odráží na jejich produkci a často i na kvalitě píce z nich sklízených. Vedle vyčerpaných rostlin trav či degradaci porostů se na nízké produkci podílí utužení půdy, a to nejen na těžkých půdách.
Teplé zimy a nízká sněhová pokrývka se podílí na poškozování porostů tam, kde jsou zvířata celou zimu na pastvinách; kolem příkrmišť a napajedel je porost rozšlapáván, na vzdálenějších částech pastviny neustálým přecházením zvířata při přepásání vlhký povrch nadměrně utužují. Bez silnějších mrazů nedojde k rozmrznutí a tím zlepšení struktury půdy pro zasakování a růst travního porostu. Zcela rozšlapaný porost na pastvině po usmykování a případné předseťové přípravě je nutné zaset, půda je prokypřena a zasakování srážek tak není problémem. Horší zasakování je na ušlapané části porostu.
Několik posledních let se objevují na trhu stroje, s jejichž pomocí je možné výrazněji provzdušnit porost a buď narušit utuženou svrchní část ornice, nebo dokonce hloubkovým kypřením narušit utuženou ornici i její podloží.
Na všech porostech téměř bez výjimky je možné použít tzv. provzdušňovací válce s ostřím až 17 cm dlouhým. Jsou dvojího druhu – s hroty rozřezávacími drn ve směru jízdy (český výrobce), nebo s hroty navařenými na válec napříč směru jízdy (například irský výrobce). Při prořezání drnu a podle hloubky ornice více než do její poloviny, nebo dokonce celého profilu na horších mělkých půdách, se docílí jednak lepšího zasakování srážkové vody – tedy udržení vody v půdě, zabrání se významně jejímu odtoku. Provzdušnění dále prospěje kořenům trav i jetelovin (dostatek vzduchu v půdě podpoří mj. symbiotickou fixaci dusíku).
V dlouhodobějším horizontu podpoří prořezání drnu odnožování trav, a tím prodlouží životnost a výnosnost porostu.
Na porostech založených na zatravněné orné půdě je možné zhutnění narušit pomocí hloubkového kypřiče. Zpravidla by následně po prokypření měla následovat obnova porostu, drn se kypřičem významně naruší a také dojde k vynesení různého podílu kamenů, které bude nutno sesbírat, nebo zapracovat při diskování nebo orbě zpět do půdy.
K provedení provzdušnění travního porostu je nezbytná vlhkost půdy, na vyschlé, neřkuli vyprahlé půdě by byl její účinek chabý; kámen, který prořezávací hrot „trefí“, musí alespoň částečně uhnout do strany (s výjimkou velkých kamenů pod povrchem). Rovněž promočený drn by neumožnil očekávané provzdušnění, po snadném zanoření hrotů by utužení zvýšila hladká plocha povrchu válce, vážícího zhruba pět tun.
Provzdušňování je možné provádět už na podzim, usnadní zasakování zimní vláhy, která je ostatně v poslední době častěji ve formě deště.
Provzdušňovací válec GOLEM výrobce SMS Rokycany
Co přinesly deštivé měsíce (květen – červen – červenec – srpen)? Dostatek srážek oživilo z předešlých roků a jara 2020 vyprahlé travní porosty, jenže kýžené dobré výnosy kvalitní píce byly sklizeny jen na obnovených porostech. Většina vyčerpaných porostů se zazelenala 80 až 90 % bylin, namnoze plevelných, nekvalitních, ne-li přímo jedovatých.
Jestliže nebyly vyčerpané porosty obnoveny v letním období, (připomínám, že se přisévají jen prořídlé porosty s významným podílem kvalitních trav) je lépe takovéto porosty než přisévat, raději obnovit, tzn. připravit je pro nový výsev provedený brzy na jaře příštího roku.
Porosty vhodné pro přísev se zastoupením kvalitních trav v období těsně před zimou nezbavíme plevelů jinak než intenzivním rozvláčením před samotným přísevem. Ostatně ekologicky hospodařící zemědělec ani jinou možnost nemá, pokud tedy pro silné zaplevelení porost rovnou nezaorá.
Porost je třeba před zimou nízce sesekat, větší množství hmoty odvézt. Dlouho nevápněné plochy přihnojte vápencem.
Na jaře bezprostředně po oschnutí povrchu porost usmykujte a rozvláčejte, aby se povrch půdy provzdušnil, odstranily jednak uhynulé, a také během zimy vyklíčené plevele, mechy, a poté přisévejte jetelotravní přísevovou směsí (ekologické porosty především je důležité přisévat jetelotravní směsí). Hodně řídké porosty přisévejte kompletní luční nebo pastevní směsí. Pokud nepoužijete přísevový třímetrový secí stroj s válcem, je nutné bezprostředně po přísevu povrch přiválet, lépe jiným válcem než hladkým. Například Cambridgeský válec lépe zatlačí drobné kameny a zanechá povrch lehce nakypřený, na těžších půdách se nevytvoří po deštích škraloup.
Prutové brány GRASSMASTER se srovnávacími deskami, s možností přísevu pneumatickým výsevním ústrojím
Před přísevem se nehnojí dusíkem, je možné ale rozmetat fosforečné hnojivo. Přihnojit je možné až po osekání, které musí být provedeno dříve, že se původní porost nad vzešlým přísevem zavře. Osekávejte na vyšší strniště, aby mladé rostlinky nebyly zbaveny veškerých zelených částí a mohly rychle obrůst a odnožit.
Je nabíledni, že jarní přísev neposkytne podobně vysoký výnos z první seče, jako by to bylo v případě přísevu z pozdního léta předchozího roku. První a druhou seč po přísevu provádějte šetrně, zásadně s novými nebo nabroušenými noži žacích strojů, aby nedošlo k vytrhávání slabě zakořeněných rostlin, a hlavně se příliš neroztřepily listy a lodyhy. Čím větší rána po seči, tím více rostliny ztrácejí vodu, rostlina dlouho ránu hojí a neobrůstá.
Na jaře přisetou pastvinu spásejte šetrně, lépe až po druhé seči a za sucha, aby nedošlo k rozšlapání a vytrhávání rostlinek zvířaty.
Při ošetřování travních porostů musíme ctít jejich přednostní určení – zda budou většinou sklízeny (a dopásány na podzim), nebo budou určeny v první řadě k pastvě.
Pro většinu chovatelů, jak to na travních porostech při přejezdech po republice vidím, bohužel představuje ošetřování jen posmykování na jaře, někde vláčení. Tím zajistí rozhrnutí krtinců a poškození po divočácích (poškozená místa by ale měla být doseta, aby nezarostla plevelem!). Konvenční zemědělci porosty zpravidla přihnojí – různými dávkami. Po shlédnutí týchž porostů za měsíc je vidět zda – a jaká – byla dávka hnojení…
Tyto plochy vyžadují provést více úkonů při jarním ošetření. Vedle smykování je nutné intenzivně povláčet zamechované nebo starší porosty, s větším množstvím stařiny, a už také ty, kde ustoupil jetel luční po obnově či přísevu. Nejvhodnější je provést oba úkony jedním kombinovaným strojem (například prutové brány s předřazenými srovnávacími deskami). Na kamenitých půdách bývá následně nutné těžkými válci zatlačit kameny do zpět půdy. Válet je třeba také nové porosty s vysokým zastoupením jetele lučního – tyto se doporučují šetrně smykovat, spíš jen místa s vyšším výskytem krtinců nebo poškození. Na nových typech těžkých válců bývají namontovány shrnovací desky či hrablo, které se seřídí těsně nad povrch rovného terénu a případné krtince nebo poškození srovnají těsně před zaválením (jedinečné pro jarní válení jetelů a jetelotrav). Také v místech, kde vznikly nerovnosti (koleje od sklizňových strojů) je třeba hřebeny zaválet.
Válení travních porostů není každoroční nutností, ale jen tehdy, jak bylo uvedeno výše, k zatlačení kamenů a kolejí.
Přihnojování se odvíjí od podílu jetele v porostu – nově založené porosty nemusí být dusíkem na jaře přihnojovány, nebo jen nízkou dávkou do 30 kg N/ha.
Starší porosty, tvořené převládajícími travami, se přihnojují po probuzení porostu, nesmí se jezdit po listech s námrazou, ale počkat až námraza roztaje – namrzlé listy a odnože se po přejetí poškodí a při vytváření nových odnoží se obrůstání v kolejích zpozdí. Dávka hnojení se pohybuje mezi 60 až 80 kg N/ha, v závislosti na kvalitě porostu, ale také podle propustnosti půdy a svažitosti. Na lehkých a svažitých půdách je dobré i dávku minerálního dusíku 60 kg/ha rozdělit na dvakrát (druhé hnojení po odnožení před sloupkováním středně raných trav). Dávka 80 kg/ha minerálního dusíku u dobrých, zapojených porostů se vždy dělí nadvakrát; zjara probouzející se porosty nedokážou 80 kg dusíku rychle využít a může dojít ke ztrátě živin vyplavením. Druhé hnojení (lépe ve formě močoviny) také přináší žádoucí vyšší koncentraci dusíkatých látek v píci při sklizni. Hnojení by mělo proběhnout asi tři týdny před plánovanou sečí, aby v píci už nebyl dusík v nežádoucí formě (-NO3, -NO2).
Luční porost z Tachovska prořídlý po třech velmi suchých letech, téměř nezaplevelený, u ekologického zemědělce. Po osečení velmi vhodný k přísevu
Tyto plochy se zásadně smykují hladkými smyky, aby nedošlo k poškození odnoží trav a povrch půdy zůstal souvisle pokrytý. Pastviny se vláčí tehdy, jsou-li zamechovány, nebo řídké a zaplevelené, a po vláčení vždy musí následovat přísev! Jinak uvolněná místa po vláčení rychle obsadí plevel. Před přísevem se nehnojí!
Přihnojování pastvin pro následnou pastvu se provádí dávkou do 40 kg N/ha, bude-li porost po asi třech týdnech spásán. Pastevní porost určený pro sklizeň v první seči se hnojí v závislosti na zastoupení jetele lučního v porostu dávkami jako u lučního porostu. Po sklizni se přihnojí dávkou 40 kg N/ha. Sklizeň první seče pastevního porostu by měla být prováděna každé dva, nejpozději tři roky, aby si jinak pastvou soustavně odlisťovaný porost větší listovou asimilační plochou vytvořil zásoby živin do kořenů a dobře zvládal další období spásání. Je-li porost každoročně jen spásán, rychle se vysiluje, rychleji vysychá, produkční travní druhy slábnou a úživnost rapidně klesá. Zvyšuje se zaplevelení v důsledku oslabení konkurenční schopnosti kulturních trav. Často se pak také přemnoží bílý jetel plazivý.
Výhradně pouze spásány by měly jen porosty neobdělatelné, silně svažité, s kamenitými výchozy k povrchu, s množstvím vzrostlých stromů a keřů (na „drahách“, apod.)
Porosty silně poškozené divokými prasaty (nebo jejich části) je nutné minimálně přiset, ale lépe obnovit, a nenechat tak louku či pastvinu zarůst plevelem. Pouhé posmykování vede k nezadržitelné degradaci porostu.
Ošetřování porostů po sklizni vedle případného hnojení může také představovat válení rozjezděných vlhkých míst porostu, kde vznikly hlubší koleje a byly koly techniky vytlačeny hřebeny zeminy, které by se při další seči dostaly do píce, o poškození techniky nemluvě.
Dávka hnojení pro travní porost bez jetele by se měla pohybovat od 40 do 60 kg N/ha u porostů skýtajících záruku dobré druhé seče, samozřejmě také za předpokladu srážek. Ale pořád platí, že i nižší dávka dusíku přinejmenším podpoří odolnost porostu proti stresu ze sucha.
Po ukončeném pastevním cyklu, případně na porostech trvalé pastvy, je třeba osekávat nedopasky, odstraňovat staré listy trsů trav, pokálené nespasené trsy a vzrostlé plevele dříve, než odkvetou a vysemení se. Také je třeba zabránit vzniku „mastných fleků“ rozhrnutím výkalů (což žačka zpravidla splní). Osekávání na trvale spásané pastvině by se mělo posouvat po sedmi, deseti, možná 14 dnech tak, aby na 5x až 6x byla osekána celá pastvina. Posečené rostliny trav po zavadnutí většinou zvířata posbírají. Shrabat a odvézt je třeba jen silnější vrstvu, pokud by hrozilo vyležení porostu. Osekaný porost i při nedostatku vláhy začne obrůstat – důležité je zachovávat vyšší strniště – asi sedm až devět centimetrů, porost nevyholit.
Po osekávání rostliny zbavené starých listů lépe obrůstají; mulčování je lépe provést až po poslední pastvě na podzim, a hlavně nemulčovat porosty, kde je ještě vysoké zastoupení jetele lučního.
Pokud ale se rozhodnete pro obnovu či přísev jetelotravní luční nebo pastevní směsí, je třeba začít s přípravou pozemku a vlastním provedením v létě. Jetel luční musí mít dostatečně dlouhou dobu pro vzejití a růst, aby před zimou vytvořil přízemní růžici, a dobře přezimoval. Musí se tedy přisévat/vysévat ve druhé polovině srpna, v nižších polohách do začátku září. Travní směsi bez jetele je možné vysévat o měsíc později, v krajním případě jako „spící setí“ i koncem října.
V průběhu září a zhruba do poloviny října (v nižších polohách) je možné vysévat bez větších obav trávy. Na jeteloviny může být pozdě, především pokud přijde zima včas a taková, na jaké jsme byli po léta před rokem 2014 zvyklí.
V průběhu září, popřípadě v i polovině října v nižších polohách, jak jsem připomněl výše, je možné přisévat trávy a jejich směsi. Jednou z možností je také tzv. spící setí, těsně před zimou, kdy semeno vzchází buď v průběhu teplé periody v zimě, nebo až v předjaří. Je to řešení rovněž na porostech, které jsou na jaře dlouho převlhčené (stinné polohy, údolní kolem toků, poblíž mokřadů apod). Ovšem především v ekologických porostech se spící setí projeví na výnosu zpravidla až ve druhém roce po výsevu, je na nich vyšší konkurence hodnotných bylin, a hlavně plevelů, které brzdí vývoj přisetých druhů. Konvenční porosty, jak už bylo uvedeno výše, je vhodné předem „vyčistit“ od plevelů postřikem.
Do jara by mohla zarůst pleveli. Na jaře by chyběla plocha k pastvě, je tedy možné menším výsevkem zahustit porost ke krátkodobému využití a prodloužit životnost pastviny o jednu necelou pastevní sezónu. Při velmi zdařilém přísevu třebas i další rok.
Co přiset? Rychle vzcházející druhy trav, druhy, které v porostu byly a už zeslábly nebo ustoupily. Jako nejvhodnější je možné použít bojínek luční a jílek vytrvalý, směs v poměru 1:1, s výsevkem 8 až 10 kg/ha.
Rozhodně se nemělo zapomenout travní porost přihnojit po vzejití a přihnojovat v následujícím roce. V ekologickém režimu hnojit například na podzim nízkou dávkou uleželého hnoje rozdrobeného natolik, aby vzcházející rostlinky pod ním nevyležely! Travní porost bez hnojení bude mít jinak velmi malou úživnost či výnosy píce.
Co se týká způsobu přísevu:
Luční porost určený výhradně k silážování je možné přiset i jílkem mnohokvětým s tím, že se po sklizni v následujícím roce po dvou až třech sečích zaorá, a v pozdním létě vyseje nový dočasný nebo trvalý porost.*
Ing. Ivan Houdek
DLF Seeds, s. r. o., Hladké Životice
Foto archiv SMS Rokycany, Dušan Kyselý a autor
Úvodní foto: Provzdušněný travní drn válcem GOLEM
