Světu by se při pokračování současných trendů nepodařilo naplnit dva hlavní cíle dohodnuté v rámci OSN pro rok 2030: eliminovat extrémní chudobu a nedostatek potravin. Konstatuje to zveřejněná analýza OSN. Počet lidí živořících s denním rozpočtem pod jedním dolarem a 90 centy (43 Kč) sice klesá, ale ne dostatečně rychle, a hladovějících lidí dokonce v posledních letech přibývalo. V obou případech pokroku brání hlavně klimatické změny, píše agentura AP.
Nová zpráva OSN mapuje plnění 17 cílů, které světoví lídři přijali v roce 2015. Autoři zmiňují i jistá pozitiva, například 49procentní pokles v úmrtnosti dětí v období od roku 2000 do 2017 nebo skutečnost, že 90 procent světové populace má nyní přístup k elektřině. Zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky Liou Čen-min ale na tiskové konferenci řekl, že před mezinárodním společenstvím stále stojí "kolosální" výzvy. Nejnaléhavější je podle něj boj s klimatickými změnami, které prý mohou "ovlivnit pokrok učiněný za poslední desetiletí" v eliminaci chudoby a zlepšování kvality života po celém světě.
Nejvýrazněji se podle Lioua klimatické změny odrážejí na zemědělství, což je pro vývoj počtu hladovějících lidí klíčový faktor. OSN odhaduje, že v roce 2017 bylo ve světě 821 milionů podvyživených lidí, což odpovídá číslu pro rok 2010 a představuje nárůst oproti roku 2015, kdy podle odhadů hladovělo 777 milionů lidí. Liou tento vývoj hodnotil jako tragédii pro mezinárodní společenství. Nejhorší je podle nové zprávy situace v subsaharské Africe, kde mezi lety 2014 a 2017 přibylo zhruba 42 milionů podvyživených obyvatel.*
