Komodity vejce a drůbež nepodléhají v Evropské unii výrobním kvótám a nevztahují se na ně ani přímé platby. Jsou řízeny trhem prostřednictvím pružné týdenní cenové informatiky a sledováním celkové bilance od produkce jednodenních mláďat drůbeže, produkce drůbežářských výrobků až po jejich spotřebu, pružným systémem exportních subvencí a licencí. Přesto naší vyjednávači dlouze v Bruselu jednali o podmínkách ustájení nosnic v ČR v klecových technologiích zlepšujících jejich pohodu.
Tyto požadavky vyplývají ze směrnice rady č. 1999/74/EC z 19. července 1999, která stanovuje minimální standardy pro ochranu nosnic. Ty musí splňovat všichni naši producenti, kteří provozují zařízení s více než 350 nosnicemi. Tato norma výrazně ovlivňuje technologii ustájení nosnic a také chování producentů nejenom v dnešní, ale i v rozšířené EU. Ovlivňuje i chování producentů vajec v ostatních zemích mimo unii, v Evropě i v zámoří. Výrazně odlišné podmínky produkce vajec u subjektů, které se touto směrnicí musí řídit a těch, pro něž není závazná, jsou zdrojem ochranných opatření v mezinárodním obchodě, kde vejce jsou významnou agrární komoditou. Na druhé straně se WTO snaží bariery obchodu co nejvíce uvolňovat a trh liberalizovat. Realizace standardů EU není pro chovatele levnou záležitostí a změna technických parametrů klecí znamená buď finančně náročnou rekonstrukci dosud neodepsaných klecí, nebo ještě dražší novou technologii. Požadavky na klece staví také evropské producenty do horší pozice v konkurenci s ostatními zeměmi, kde podobná legislativa není závazná.
Od 1. ledna 2003 musí totiž všechny klecové systémy v EU (přistupující země ode dne vstupu do EU) pro každou nosnici zajišťovat nejméně 550 cm2 podlahové plochy v kleci (dosud to bylo 450 cm2), 10 cm délky krmítka a dvě napáječky na jednu nosnici. Výška klece musí být nejméně 40 cm na 65 procentech plochy klece a v žádném místě nesmí klesnout pod 35 cm a sklon podlahy nesmí překročit 14 procent nebo osm stupňů. Je přirozené, že každá z přistupujících deseti zemí má jiné klecové technologie pro nosnice a ty se nacházejí v nestejné době účetního odpisu. Proto složitě vyjednávalo o prosazení přechodného období, které by jednotlivým zemím zmírnilo náklady na plnou realizaci standardů s tím, že dosavadní klece za jistých podmínek a do jistého data doslouží .
Naši producenti vajec se domnívali, že čeští vyjednavači, kteří prostřednictvím odborných útvarů MZe dostali od prvovýroby všechny informace, o které požádali, vyjednají v Bruselu ty nejlepší možné podmínky rovnocenné s ostatními přistupujícími zeměmi. Při vzájemném obchodě s okolními zeměmi se však přesvědčují, že tomu tak není.
ČMDU proto požádala dopisem svého předsedy v první polovině ledna 2003 náměstka ministra zemědělství a hlavního vyjednavače ČR o sdělení, jaké podmínky pro výrobce vajec vyjednaly ostatní přistupující země. Koncem ledna 2003 jsme dostali odpověď s tím, že se tyto podmínky dozvíme, až MZe bude mít k dispozici relevantní informace. To, že požadovanou zprávu jsme dostali po opětovné urgenci až poslední červencový den, není tak podstatné jako její obsah.
Z něj vyplývá, že producenti vajec v ČR pro odlišně vyjednané podmínky zaplatí víc nežli některé ostatní přistupující země. Polsko například nemá takové omezení stáří klecí k zařazení do přechodného období, Maďarsko nemá omezení změny sklonu podlahy klecí a Slovinsko má největší benevolenci ve sklonu podlahy a v minimální výšce klecí. Nejvíce překvapil fakt, že naši vyjednavači nebyli schopni prosadit tak logickou věc, jakou si vyjednalo Slovinsko, a to, že 450 cm2 podlahové plochy klece pro jednu nosnici mohou mít do začátku nového turnusu, nejpozději do 1. 12. 2004. Je to taková jednoduchá a nadmíru přirozená věc: nechat doběhnout turnus a poté respektovat standardy. Místo toho se našim farmářům pracně vysvětluje, jak zasahovat do turnusů. Jinak jim neubývá než riskovat a trnout, aby nepřišla kontrola na ověření počtů nosnic v kleci. Vyjednané rozdíly mohou budit dojem maličkostí, ale u jednotlivých farmářů znamenají nezanedbatelné finanční náklady, které také souvisejí s cenou vajec pro spotřebitele. Těch zvyšujících se nákladových položek producentům vajec zejména nyní stále přibývá.
Detaily vyjednaných podmínek vstupu do EU i přechodného období jsou v Přístupové smlouvě, která je volně přístupná například na internetových stránkách MZe (www.mze.cz).
