Ekonomickému výzkumu zasvětila Česká akademie zemědělských věd v uplynulém týdnu své rozšířené zasedání, na něž pozvala zástupce komor a podnikatelských svazů. Ti v diskusi uváděli některé náměty, na něž by se podle nich měl náš zemědělský ekonomický výzkum zaměřit.
Jak uvedl Jan Záhorka, tajemník Agrární komory ČR, je jasné, že se podpory pro zemědělství budou po roce 2013 snižovat. „Půjdou dolů všem, a na to musíme být připraveni,“ poznamenal. Pokud dotace budou i po tomto roce, budou to pravděpodobně platby na plochu. Jak navrhl, měla by se zvážit i možnost podpory na velkou dobytčí jednotku. To by umožnilo Bruselu vyvažovat podporu rostlinné a živočišné produkce. Záhorka poukázal také na to, že i vlivem klimatických změn poroste rizikovost zemědělství a přitom se unie se chystá odstranit exportních subvence, intervenční nákupy i další nástroje záchranné sítě. Výzkum by se tedy měl podle něj zabývat i tím, čím tuto síť nahradit. V této souvislosti zmínil příklad proticyklických plateb, které používají Spojené státy americké. Vyplácejí je zemědělcům tehdy, pokud ceny určitých komodit na trhu poklesnou pod stanovenou úroveň. Často citovaným problémem je sílící globalizace. Záhorka vidí dvě cesty, jak je možné se jí přizpůsobit. Na jedné straně některé potravinářské obory – např. čokoládovny, se koncentrují v rukou nadnárodních společností a jejich podniky vytvářejí sítě. Celoevropská koncentrace jde tak naproti koncentraci ve zpracování. Na druhou stranu roste cena dopravy, a tím i důležitost místního zpracování i trhu. Každopádně je třeba, aby se evropská agrární politika přizpůsobila tendencím, které pozorujeme ve světě. Zatímco mnohé třetí země rozvíjejí své zemědělství, zvyšují výrobu a hledají nové trhy, unie klade důraz na ochranu životního prostředí a welfare zvířat. To zvyšuje náklady podniků a snižuje konkurenceschopnost unie. Úkolem ekonomického zemědělského výzkumu je také hledat argumenty pro jednání našich představitelů v Bruselu. Jeden nabídl předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský v souvislosti s očekávanou modulací zemědělských podpor. Ta by se podle Bruselu měla dotknout zejména velkých zemědělských podniků. Jirovský poukázal na to, že u nás sice velké podniky hospodaří na 75 procentech zemědělské půdy, ale mají celkem 493 tisíc majitelů. Na druhé straně soukromé farmy, které obdělávají čtvrtinu půdy, vlastní jen 41 tisíc osob. Nejde jen o otázku velikosti podniků, ale i o počet vlastníků, konstatoval Jirovský.
