Další nepříznivou sezónu mají za sebou tuzemští ovocnáři. A tak jen doufají, že se už odrazí ode dna, na které spadli po vstupu země do Evropské unie. Loňské tržby jim klesly o 200 milionů korun, přitom už rok předtím vynesl prodej úrody z intenzivních sadů zhruba miliardu korun, což bylo o pětinu méně než pětiletý průměr.
Kromě hrušek byla úroda všech druhů ovoce v minulém roce nižší než průměr předchozích pěti let, konstatoval předseda Ovocnářské unie ČR Jaroslav Muška na tradičních Ovocnářských dnech, které se minulé úterý a středu konaly v Hradci Králové. Sady poškodily mrazy, přitom ovocnáři se proti tomuto riziku nemohou podle Mušky pojistit. Ovocnářská unie se snaží spolu s agrární komorou prosadit zvýšení dotací pojistného u speciálních kultur, jako jsou sady, vinice a chmelnice, na padesát procent ze třiceti, kterými Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond jednotně dotuje pojistné plodin. „Chceme také, aby se sady daly pojistit nejen na kroupy, ale i na mráz,“ řekl Muška.
Pěstitelé by také potřebovali výrazněji investovat do obnovy sadů. Polovina z nich je totiž přestárlých. „Když nebudeme masivněji vysazovat nové sady, nebudeme konkurenceschopní cenou, ani kvalitou,“ varoval předseda unie, která zastupuje 78 procent aktivních pěstitelů ovoce a školkařů. Přes 5900 hektarů nových sadů, vysazených za posledních jedenáct let se státní dotací, je podle Mušky málo.
Ovocnáři ovšem vloni nevyužili zdroje vyčleněné na podporu výsadby. Z 95 milionů korun vyčerpali podle tajemníka unie Martina Ludvíka jen 58,6 milionu, díky nimž nově založili asi 440 hektarů sadů. Letos je opět k dispozici 95 milionů korun. „Pokud se vysadí 700 hektarů, mohla by sazba dotace být zhruba stejná jako vloni, tzn. asi 134 tisíc korun na hektar,“ odhaduje Ludvík. U jabloní je přestárlých 56 procent sadů. Nejhorší věkovou strukturu má nadále drobné ovoce, broskvoně a meruňky. Příznivá je u švestek, slivoní, třešní a hrušní.
Asi 9500 hektarů, tedy přibližně polovina z plochy intenzivních sadů, je zařazena v systému integrované produkce. V EU je na takto obhospodařovaný hektar možná podpora až 900 eur, tuzemští pěstitelé však dostávají jen 131 eur, tj. 3940 korun. „Je to pouhých 14,5 procenta možné dotace. Máme tak nerovné podmínky vůči producentům z jiných členských zemí,“ zdůrazňuje Muška. Ani v blízké budoucnosti, kdy podpory integrované produkce ovoce půjdou z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nemají podle Ludvíka významněji stoupnout. „Budeme se to snažit zvrátit. Oprávněně chceme žádat 400 eur na hektar,“ řekl tajemník unie. Dodal, že současná sazba byla vypočítaná jako ztráta mezi integrovanou a konvenční produkcí. Neumí si proto vysvětlit, jak mohou být v jednotlivých státech tak velké rozdíly, když výše dotací jsou velmi odlišné.
Spotřeba čerstvého ovoce u nás stagnuje, vloni představovala podle Mušky 75,2 kilogramu na obyvatele. Zaostáváme třeba za Němci, kteří snědí 110 kilogramů, a Rakušany, kde jeden občan za rok zkonzumuje v průměru 90 kilogramů. Ovocnářská unie se jako první z odbytových či nevládních organizací snaží získat podporu z unijních zdrojů na propagaci spotřeby českého ovoce. Podala projekt na částku 15 milionů korun, přitom z EU je možné obdržet až 50 procent a od státu 20 procent finančních prostředků.
Čtyřicet procent produkce ovoce se u nás prodává přes jedenáct odbytových družstev. Tento podíl odpovídá podle ministra zemědělství Jana Mládka evropskému průměru. „Existují však rezervy ve vyšším stupni organizovanosti, kdy by se dalo čerpat i více prostředků z EU,“ poznamenal. Podle Mušky je seskupování dodávek ekonomická nutnost, aby pěstitelé mohli přežít. „Je-li podíl řetězců na maloobchodním trhu 70 procent, pak našich 40 procent prodávaných přes družstva je málo,“ porovnal.
Do sektoru by podle odhadu mohlo v letošním roce přijít na dotacích až 270 milionů korun. Každá sedmá koruna z tuzemské rostlinné výroby pochází z ovocnářství, dokreslil význam odvětví předseda Ovocnářské unie ČR.
