Zvýšení konkurenceschopnosti firem a regionů, provázanost odvětví, spolupráce firem na společném výzkumu a vývoji, finanční stabilita, technologie, inovace, zaměstnanost a vyspělá infrastruktura. To jsou pojítka a následné výhody regionálních oborových seskupení firem a souvisejících organizací neboli klastry. Koncept klastrů je v současné době pokládán za jeden ze stěžejních rozvojových a inovačních nástrojů regionálních, národních i mezinárodních politik po celém světě. Informovala o tom Zuzana Polová z Národní klastrové asociace, která je zpracovatelkou statistické části studie pro vznik ovocnářského klastru ve Zlínském kraji.
V České republice podle ní dnes existují desítky klastrových organizací převážně v průmyslových oborech. Sílí však snahy o mapování přirozených klastrů a zakládání klastrových organizací také v primárním sektoru. Po úspěšném založení prvního zemědělského klastru v České republice – Agroklastru Vysočina, vyvstaly klastrové iniciativy v oblasti zemědělství i v jiných krajích České republiky. „ I ve Zlínském kraji proběhlo šetření s cílem vyhodnotit ovocnářský klastr, který představuje jednu z nosných krajských specializací v sektoru zemědělství,“ vysvětlila Polová s tím, že Zlínský kraj patří svou polohou k těm ovocnářsky úrodnějším regionům České republiky. Připomněla, že na tomto území se historicky pěstují zejména slivoně, jabloně a broskvoně, přičemž roste škála dalších druhů pěstovaného ovoce i jejich odrůd.*
