Rozhovor, který poskytl staronový ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas týdeníku Zemědělec.
Minulý týden byla jmenována nová vláda, ve které znovu zastáváte funkci ministra zemědělství, znamená to, že zemědělská politika nové vlády se proti minulým dvou letům nezmění?
Kontinuita zemědělské politiky je zachována, těší mě podpora zemědělců, kteří si dokáží vyhodnotit situaci. Zemědělská koncepce ČR po vstupu do EU byla schválena v tomto roce. Tato koncepce zohledňuje možnosti, které nám SZP EU nabízí, podmínky, které je třeba dodržet a jež jsme v přístupové dohodě akceptovali, a zároveň počítá s našimi prioritami a národním zájmem. Takže zemědělská politika se určitě mění oproti minulým dvou letům, půjde více směrem k oddělení produkce od podpor rozvoje venkova a alternativních možností hospodaření v méně příznivých oblastech. Není to však tím, že došlo ke změně vlády, ale naplňováním koncepce, přijaté vládou minulou.
Počítáte s nějakými personálními změnami ve vedení resortu, a jestliže ano, na jakých postech?
S žádnými výraznými změnami v personálním obsazení vedení resortu v současné situaci nepočítám.
Existují nějaké priority v oblasti zemědělství, které byste rád v nové vládě prosadil?
Aktuální prioritou je získání dostatečných finančních prostředků do resortního rozpočtu tak, aby se podařilo naplnit jak vyjednané podmínky v přístupové smlouvě do EU, tak národní priority. Mezi ně počítám zásobování obyvatel nezávadnými potravinami domácí produkce, rozvoj venkova a podpora zemědělského podnikání v nevýhodných podmínkách a zvýšení prestiže zemědělského podnikání ve společnosti.
Mezi zemědělskou veřejností vládne v poslední době nejistota především v souvislosti s tvorbou státního rozpočtu na příští tok. Podaří se získat peníze na dorovnání přímých plateb peníze na rozvoj venkova?
Nemyslím si, že mezi zemědělskou veřejností je nejistota v souvislosti s vyplácením dotací a podpůrných programů. Spíše jsem zaregistroval podporu agrární komory mému vyjednávání oprávněných požadavků resortu při tvorbě rozpočtu. Jsem přesvědčen o tom, že finanční prostředky na kofinancování podpor z Horizontálního plánu rozvoje venkova nejsou zpochybňovány a budou získány v plné výši.
Už je jasno ve struktuře doplňkových přímých plateb (top-up), které budou vypláceny z národního rozpočtu v letech 2005 a 2006?
Návrh ministerstva zemědělství je v konceptu připraven a nyní je na nevládních organizacích, aby se k tomuto návrhu vyjádřily, poté půjde konečná verze návrhu k autorizaci do Evropské komise.
V této souvislosti zaznívají obavy zejména zemědělců z méně příznivých oblastí, že ministerstvo nepočítá se zvláštní podporou chovu krav bez tržní produkce mléka. Přitom mnoho chovatelů právě tímto směrem v minulosti za podpory státu zaměřilo svoje aktivity.
Záměrem ministerstva zemědělství je v rámci doplňkových přímých plateb podporovat chov skotu v maximální možné míře. Vše samozřejmě záleží na schválení našeho návrhu příslušnou komisí v Bruselu.
Stanovisko ČR k reformě SPZ u cukru je i podle vašich minulých vyjádření jasné, již se však podařilo pro najít spojence, kteří nám pomohou odvrátit nepříznivé dopady zamýšlené reformy na české cukrovarnictví?
Navrhovanou reformu cukerného pořádku 19 z 25 států EU z různých důvodů odmítlo. Stanovisko ČR k návrhu bylo hodnoceno jako formulačně nejjasnější a nejostřejší z celé EU25 a dává určitou výhodu k přípravě dalšího postupu. Většina členských států reagovala na Sdělení Komise o reformě sektoru cukru negativně, přestože všechny státy chápou potřebu určité reformy systému trvajícího od roku 1967 bez významných změn. Výhrady byly zejména vzneseny jak k přílišné výši krácení kvót, tak k přehnané redukci cen cukru a cukrové řepy v krátkém období, bez znalostí výsledků jednání WTO. Obecně převládl názor, že současný návrh Komise je příliš radikální a mohl by ohrozit stabilitu produkce v řadě členských států. Předpokládá se, že návrh bude muset doznat značných změn, aby získal kvalifikovanou podporu.
