Péče o vodu a její šetření by měly spadat pod jedno ministerstvo. Na dnešním setkání s novináři to uvedli zástupci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Nyní je problematika povrchové vody v gesci ministerstva zemědělství a podzemní zdroje v gesci ministerstva životního prostředí. Ministerstvo zemědělství ale o změnách neuvažuje.
Podle předsedy představenstva SOVAK Františka Baráka by se jediné zodpovědné ministerstvo mohlo problematice vody věnovat z různých úhlů pohledu. Správa vod by měla být sjednocená i kvůli tomu, že srážky ovlivňují stav podzemních vod stejně jako vodu v řekách a rybnících, uvedl. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána je změna kompetencí ministerstev politickým rozhodnutím, změny by se nejdřív musely objevit v kompetenčním zákoně.
Plán boje proti suchu, který schválila před několika týdny vláda, se podle Baráka dostatečně nezabývá například změnami klimatických vlivů, které v budoucnu v ČR nastanou. Česku také chybí dlouhodobá vodohospodářská koncepce, která by vytyčila cíle až na 40 let dopředu.
Na plánu boje proti suchu, který vláda na konci července schválila, se sdružení nepodílelo. Do budoucna by ale spolupracovat chtělo. Většina navržených kroků podle něj spíše zohledňuje zadržení vody v krajině než zajištění pitné vody pro obyvatelstvo.
Stát by se měl podle Baráka například zaměřit na budování rybníků, které pomáhají udržování vody v krajině, ale také zvyšují úroveň podzemních vod. Největší sucha nyní jsou na Moravě a ve východních Čechách, kde v minulosti bývalo rybníků více, řekl Barák.
Pokud ministerstvo životního prostředí prosadí zdražení odběrů podzemní vody, jak dříve avizovalo, promítne se to do cen pro odběratele, řekl Barák. Blíže nechtěl možné zdražení kvantifikovat, podle něj bude záviset na konkrétním plánu ministerstva a na jednotlivých provozovatelích vodovodní soustavy.
Polovina pitné vody se v Česku vyrábí z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. Ročně se vyrobí asi 600 milionů metrů krychlových.*
