Kvalita i úroda chmele bude podle odhadu pěstitelů letos průměrná. Z hektaru by pěstitelé měli sklidit asi tunu chmele, což je zhruba stejně jako loni. "S odhadem výnosů jsme spokojeni, potíží zůstávají nízké ceny," řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler.
Nabídky v tuzemsku se pohybují okolo 4,3 euro (135 korun) za kilogram chmele, v Německu za kilogram dostanou pěstitelé pět euro (150 korun). Odbyt chmele mají již pěstitelé zajištěn zhruba z 98 procent. Asi 80 až 85 procent sklizně vyvezou do zahraničí. Největším odběratelem českého "zeleného zlata" zůstává Japonsko.
Sklízet plodinu začali již pěstitelé, kterým při vichřici popadaly chmelnice. Spadlo zhruba 100 hektarů chmelnic, většina z nich na Žatecku a část okolo Úštěku na Litoměřicku. Chmel na zemi by mohl začít rychle hnít. Hlavní sklizeň začne podle Pázlera mezi 18. a 20. srpnem a potrvá dva týdny. "Pokud budou teploty okolo 25 stupňů Celsia, kvalita hlávek se bude zvyšovat," řekl Pázler. Pěstitelé letos osázeli chmelem 5659 hektarů ploch, meziročně o 214 hektarů méně. "Je to nejméně od roku 1871 a hrozí, že plochy se budou ještě snižovat," uvedl Pázler.
Ne všichni pěstitelé zřejmě obnoví chmelnice, které zničila vichřice. Výstavba jednoho hektaru nové chmelnice stojí v průměru 500.000 korun, což je podle Pázlera nad finanční možnosti drtivé většiny pěstitelů. Polovina českých chmelnic je starší 15 let, což je tři roky nad ideálním věkovým průměrem. Do vstupu ČR do EU dotoval výstavbu chmelnic stát. "Příští rok by mohli zemědělci získat až 50.000 korun z nové dotace na ozdravení sadby." řekl Ivan Branžovský z ministerstva zemědělství. Zemědělci si tradičně pozvou na pomoc při česání chmele brigádníky. Zájem mají už několik let zejména vysokoškoláci z Ostravska, Olomoucka a Brněnska. V menší míře jsou využíváni i cizinci, především Ukrajinci a Slováci. Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy. Českou pozici podle Pázlera začíná ohrožovat Čína.
