Pokud novelu zákona o ekologickém zemědělství podepíše ještě prezident republiky, mohou pěstitelé ovoce a vinné révy ekologicky šetrným způsobem získat státní podporu. Ta dosahuje 3940 korun na hektar u ovoce a 4655 korun na hektar u révy. S příspěvkem mohou počítat i včelaři, kteří chovají včely v národních parcích a chráněných krajinných oblastech. Krok k podpoře učinil Senát, který novelu neschválil, ale také neodmítl, ani nevrátil sněmovně.
Nároky na podporu si mohou vyžádat pro 3000 hektarů přihlášené půdy zhruba 120 milionů korun, odhaduje ministerstvo zemědělství. Integrovaný systém pěstování zeleniny a ovoce, který znamená omezené používání pesticidů a umělých hnojiv a postupy ohleduplnější k životnímu prostředí, v Česku funguje zhruba osm let.
V Evropě se pěstuje v rámci integrovaných systémů, které jsou určitým přechodem mezi běžným postupem a ekologickým hospodařením, až 80 procent produkce ovoce. V tuzemsku je to asi 35 procent. Cílem novely, která má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, je tento podíl navýšit. Dotace mají pěstitelům kompenzovat zvýšené náklady a nároky spojené s postupem šetrnějším k přírodě, uvedlo ministerstvo.
Kromě pěstitelů dostanou státní podporu i včelaři, kteří vyrobí takzvaný ekologický med. Nárok na tuto ochranou známku bude mít pouze med z chovů v národních parcích a chráněných krajinných oblastech. Příspěvek se nevztahuje na podnikatele, ale na včelaře, kteří se tomu věnují ve volném čase.
Podpory mají být součástí agroenviromentálních opatření, z nichž plynou peníze například na ekologické zemědělství, údržbu travních porostů nebo péči o krajinu. Opatření patří do Horizontálního plánu rozvoje venkova, který financuje z pětiny stát a zbytek fondy EU. V letošním roce by mělo jít na plán rozvoje venkova zhruba sedm miliard korun.
