Letošní úroda chmele v Česku skončila průměrně, zemědělci sklidili 6494 tun, což je o 500 tun méně než loni. Nepříznivý vývoj vegetace nakonec pozitivně zvrátil začátek srpna, kdy panovaly příznivé teploty a napršelo, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Petra Hrabčáková. Průměrný výnos činil 1,34 tuny z hektaru, loni to bylo 1,44 tuny.
Zvláště první polovina vegetačního období byla nepříznivá. "Nízké a mrazivé noční teploty ve třetí dekádě dubna výrazně zpomalily, až zastavily růst chmele. V některých lokalitách dokonce došlo u výsazů a časných řezů ke spálení vegetačních vrcholů. Následný chladný začátek května také negativně ovlivnil růst chmele, což se projevilo v opožděném termínu zavádění chmele," řekla Hrabčáková. I tropické teploty v červnu a v červenci a potom také v závěru srpna se podepsaly negativně na velikosti hlávek a nižším obsahu alfa hořkých látek. Dlouhodobě nejpěstovanější odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák a nejvíce se vypěstuje chmele v Žatecké oblasti, kde se letos sklidilo přes 5000 tun. Zatímco proti loňsku se produkce snížila, proti roku 2022 je vyšší. Tehdejší ročník byl za deset let nejslabší se sklizní zhruba 4500 tun při hektarovém výnosu 0,9 tuny. Ten byl nejnižší dokonce od roku 2000. Agentura DPA minulý týden upozornila, že pěstitelé chmele v Německu, které je největším producentem této plodiny na světě, čelí vážným ekonomickým problémům. Hlavními důvody jsou klesající spotřeba piva, dopady klimatických změn a nadbytečná produkce alfa kyselin, které dodávají pivu hořkost. To může vést ke zmenšení pěstební plochy o 2000 až 3000 hektarů z 20 000 hektarů. Letošní rok byla úroda nadprůměrná, podle pěstitelů však již jedenáctý rok v řadě přetrvává přebytek produkce.*
