Pět lokalit v České republice má potenciál k tomu, aby se v nich mohla nerušeně rozvíjet divoká příroda bez zásahů člověka. Jde o Makytu v Javorníkách, Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví, Jezeří v Krušných horách, Salaš v Chřibech a okolí pramene Odry na Libavě. Všechna jsou a mají být i nadále veřejně přístupná. Autoři studie, kterou zadalo ekologické Hnutí Duha, je představili na tiskové konferenci. Vybrali je z 25 vytipovaných lokalit České republiky. Většina je již součástí chráněných oblastí.
Z výběru autoři vyškrtli všechny čtyři národní parky, kde se podle nich již v prvních a druhých zónách divočina rozvíjí. "Studie byla zaměřena na ty části území republiky, kde tomu tak doposud není a kde může probíhat diskuse, zda je lepší je využívat hospodářsky, nebo pro ochranu přirozených procesů," řekl zpracovatel studie přírodovědec Michael Hošek. Problémy by podle něj mohla mít přírodní lokalita u zámku Jezeří, pod nímž se těží hnědé uhlí a vedou neustálé spory o limity těžby. U Litovelského Pomoraví se zase tlačí na rozšiřování zemědělské plochy a chráněnou lokalitu ohrožují splachy z hnojiv. Ekologové ale tvrdí, že území vybírali tak, aby byla co nejméně konfliktní. Hlavním cílem studie je odstartovat diskusi mezi vlastníky a správci lesů, ministerstvy a ekologickými organizacemi. Měla by sloužit jako podklad k vyhlášení nových území o rozloze nejméně tisíc hektarů, kde se bude příroda samovolně rozvíjet.*
