Pětina obyvatel ČR se zajímá o geneticky modifikované potraviny (GM). Tento poměr je poloviční proti Slovákům a Polákům, uvádí průzkum společnosti Bayer. Dnes ho zástupci společnosti. která se zabývá technologiemi a inovacemi v zemědělství, spolu s Agrární komorou ČR společně zveřejnili. Dalšími tématy průzkumu bylo například plýtvání s potravinami nebo obavy z nedostatku pitné vody.
"Podle našich zkušeností je v ČR společenská diskuse o geneticky modifikovaných potravinách často založená spíše na pocitech než na skutečnosti. Přitom jde o moderní trend cíleného šlechtění, opírající se o vědecký vývoj a také o cestu, jak šetrně nasytit planetu," uvedl tajemník komory Jan Doležal. Pětina Čechů podle průzkumu pojem geneticky modifikovaná potravina nezná.
Podle ředitele divize Crop Science Bayeru pro ČR a Slovensko Charlese Bergmanna se počítá s tím, že do poloviny století bude na Zemi žít deset miliard lidí, zhruba o tři miliardy více než nyní. Přitom nejspíš ubude orné půdy a klimatické změny přinesou větší teplotní a srážkové výkyvy. Podle Bergmanna některé modifikované plodiny více snášejí sucho a jsou více odolné proti škůdcům.
V ČR se v minulosti pěstovala GM kukuřice. Loni jí však již nikdo pole neosel, předloni klesly meziročně plochy o 92 procent, když tuto kukuřici zasel jediný pěstitel na 75 hektarech na Pardubicku. V roce 2008, kdy byla GM kukuřice v republice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů. Plodina se v ČR používala jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako surovina k výrobě bioetanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Šlo o jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v ČR mohla pěstovat. GM kukuřice se pěstuje kvůli odolnosti proti škůdci zavíječi kukuřičnému, jehož výskyt ale dlouhodobě klesá.
Proti pěstování GM plodin dlouhodobě vystupují někteří ekologové. Těm se na geneticky upravených plodinách nelíbí zejména hrozba jejich nekontrolovaného rozšíření do okolního prostředí.
Podle průzkumu má 73 procent Čechů obavy z nedostatku pitné vody, což je o 32 procentních bodů více než na Slovensku. Téma hospodaření s pitnou vodou je bližší starší generaci. Sucho a nedostatek vody je tématem i pro zemědělce, podle Doležala přicházelo ještě před 20 lety jednou za pět let, nyní je to každoročně či ob rok.
V průzkumu odpovídalo v letos v lednu 505 obyvatel ČR, 905 lidí z Polska a 504 Slováků. Průzkum zpracovala společnost Kantar Millward Brown.*
