V doplňkových přímých platbách hrazených z národního rozpočtu, stručně nazývaných top-up, by v příštím roce měly nastat některé významné změny. Tou hlavní je, že místo na ornou půdu se má plošný příspěvek vyplácet na hektar zemědělské půdy. Zatímco o struktuře vyrovnávacích plateb má resortní ministerstvo celkem jasno, výši jednotlivých podpor si ani netroufá načrtnout a vyčkává na schválení státního rozpočtu. V jeho prozatímním návrhu však pro kapitolu zemědělství chybí čtrnáct miliard korun. Že by stát doplatil podnikatelům vyjednaných třicet procent přímých plateb, se dnes nezdá příliš reálné.
Podobu top-up minulé pondělí konzultovalo vedení MZe s představiteli nevládních organizací. Nedá se ale říci, že by výsledný návrh, který půjde k posouzení do Bruselu, měl rozhodnou podporu zemědělců. Pro Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR je citlivým místem přechod k platbě na zemědělskou půdu místo letošní dotace na hektar orné půdy. S touto změnou naopak souhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR, která prosazovala, aby se všechny peníze na top-up rozdělily pouze na plochu zemědělské půdy. Stejně jako letos by se v příštím roce měly vyplácet zvláštní podpory na ohrožené komodity, tedy na chmel, len a škrob. „Živočišné“ platby se mají sjednotit do jedné, a to na velkou dobytčí jednotku přežvýkavců, tzn. skot, ovce a kozy.
„Žádnými propočty nebyl doložen důvod, proč se mění platba z orné na zemědělskou půdu,“ postrádá předseda Zemědělského svazu ČR (ZS) Miroslav Jirovský. Analýzu dopadů obou variant do oblastí LFA a ostatních požaduje také prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček.
„Několik analýz bylo zpracovaných, ale někdy vyšlo, že současné podpory zvýhodní méně příznivé oblasti, zatímco jiné propočty ukázaly pravý opak. Je proto potřeba se shodnout na metodice, která bude vypovídající a všichni ji přijmou,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Zdeněk Růžička. Nechce, aby se kvůli podporám vyhrocoval spor mezi nížinami a podhorami. Jednoznačně však obhajuje platbu na zemědělskou půdu, uplatňovanou již letos u přímých plateb z evropského rozpočtu (SAPS). „Vycházíme ze zadání, že nelze podporovat produkci, a to bychom u orné půdy těžko zastírali,“ konstatoval.
Václav Hlaváček si ale myslí, že Bruselu by bylo celkem jedno, zda poskytujeme platby na ornou či zemědělskou půdu. „Sledujeme, jak si dotace stanoví okolní země. Celá evropská patnáctka se brání plnému odpojení plateb od produkce a snaží se udržet maximum možného. Také Polsko si chce zachovat vazbu na komodity a pak bude mít jiný manévrovací prostor ve farmářských cenách,“ upozorňuje prezident komory.
Asociace soukromého zemědělství podle jejího tajemníka Jaroslava Šebka preferovala rozdělení veškerých doplňkových přímých plateb pouze na hektar zemědělské půdy. „Byl by to nejjednodušší a nejprůkaznější systém, který by nikoho nezvýhodňoval. K platbě přes VDJ může mít Evropská komise námitky kvůli skryté podpoře produkce,“ domnívá se. Poukazuje také na to, že tato dotace není krokem, který by podporoval restrukturalizaci.
Naproti tomu Miroslav Jirovský platbu přes VDJ obhajuje. „Reaguje se tím na změny, které nastaly v chovu skotu. Krav bez tržní produkce mléka máme o 50 tisíc víc než přidělený limit, na druhé straně bychom vzhledem ke stavům skotu nenaplňovali porážkové prémie u telat či býků,“ řekl. Svaz dříve neuspěl s požadavkem, aby se do této platby zahrnula také kompenzační dávka u mléka, u níž nám EU uznala pro příští rok pouhých 30 procent, když vycházela ze stejného přístupu jako u celkových přímých plateb. „Letos dostávají chovatelé v původních zemích unie na litr mléka 38 haléřů, my jen devět. V příštím roce má být rozdíl padesát haléřů, když my obdržíme pouze 21 haléřů z unijních zdrojů bez národního dorovnání,“ nelíbí se Jirovskému.
Ředitel ZS Jiří Burdych pak postrádá studii, která by ukázala, jak se platba prostřednictvím VDJ promítne v českém chovu dojeného skotu. „Když se jednotlivé státy rozhodovaly, zda ve zjednodušeném systému vyčlení samostatnou platbu na mléko či na krávy bez tržní produkce, vycházely z analýz dopadů na jednotlivé oblasti i hospodářství, zaznělo na jednání COPA/COGECA,“ poznamenal s tím, že řada zemí si zachovává platbu na mléko.
Letos se v rámci top-up rozdělilo 5,2 miliardy korun, v příštím roce může Česká republika svým zemědělcům dorovnat přímé platby třiceti procenty, což představuje asi osm miliard korun. „Věřím, že se sliby z přístupové smlouvy dodrží,“ řekl prezident Hlaváček.
