K lepšímu zadržování dešťů v lesích může přispět omezení rozsahu sítě lesních cest a svážnic. Cesty jsou pro hospodaření v lesích nutné, ale výzkumy ukazují, že zhutněných půd tam je podstatně víc, hlavně v místech po kůrovcové těžbě. Může to být i 40 procent na jeden hektar. Miroslav Kubín z platformy Aquainova to řekl na konferenci Cesta vody v Jihlavě. Nepotřebné svážecí linky je možné rekultivovat a tam, kam budou lesníci potřebovat znovu vjet, udělat taková opatření, aby voda rychle neodtekla, ale rozlévala se do lesa.
Velké množství odtékající vody při deštích může poškodit lesní cesty a způsobit erozi lesní půdy, rychle se také z lesů dostává do toků. "Pokud by se nám podařilo snížit tento povrchový odtok ze všech zhutněných půd, nemusí se jednat jen o lesy, ale i o zemědělskou půdu nebo utuženou půdu ve městech, tak ta újma na infrastruktuře může být mnohonásobně menší," řekl Kubín. Platforma Aquainova začala působit před čtyřmi lety. Sdružuje pedology, lesníky, vodohospodáře a jiné odborníky, kteří se těmto tématům věnují.
Zdravá lesní krajina je skrytou podzemní nádrží, metr krychlový zdravé půdy je schopný zadržet i 400 litrů vody. Kubín uvedl, že po zhutněné půdě, která vodu nevsakuje, začne při intenzivním dešti odtékat po minutě a půl. Podotkl, že od roku 1970 se hmotnost lesních a zemědělských mechanismů zvýšila šestkrát.
Tam, kde se podaří udělat opatření k lepšímu zadržování vody, zakládá platforma často i výzkumnou plochu, kde měří procento vlhkosti v půdě při přívalových deštích nebo suchu. Na Vysočině se taková opatření podařilo uskutečnit před dvěma lety na pozemcích Lesů ČR. "Kde jsme experimentálně rekultivovali asi sedm kilometrů lesních cest, které lesníci dlouhodobě nebudou potřebovat, anebo se jednalo o takzvanou šedou lesní cestní síť, která není vedená v evidenci a vznikla spontánně při těžbě dřeva," uvedl Kubín.*
