Výměra bramborových polí včetně pozemků drobných pěstitelů se loni zvětšila o necelá tři procenta na 29,5 tisíce hektarů, přitom předloni plochy brambor klesly o téměř pět procent ze zhruba 30 tisíc hektarů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, které ve středu poskytlo novinářům Ministerstvo zemědělství u příležitosti začátku sklizně raných brambor. Ministr zemědělství Marian Jurečka v této souvislosti uvedl, že stát bude i nadále podporovat bramborářství, s cílem zvýšit plochy s touto plodinou.
„Brambory jsou v České republice tradiční plodinou. Chceme, aby je zemědělci začali více pěstovat a také, aby je čeští spotřebitelé nakupovali. Letos jsme stejně jako v minulých letech poskytli pěstitelům brambor 135 milionů korun v rámci takzvané dobrovolné podpory vázané na produkci. Další peníze jdou do této oblasti formou národních podpor na ozdravování polních plodin, na šlechtitelské stanice nebo výzkumná pracoviště,“ řekl ministr při slavnostním zahájena sklizně domácích raných brambor ve středočeských Semicích.
Na území České republiky se loni vypěstovalo přes 831 tisíc tun brambor. Jenom na zemědělských polích se loni sklízelo ze zhruba 23,4 tisíce hektarů s průměrným výnosem přes 28 tun na hektar a každý obyvatel ČR v průměru snědl 68 kilogramů brambor, což bylo meziročně o 1,7 kilogramu více. Ministerstvo zemědělství by podle své strategie chtělo, aby se do roku 2030 plochy rozrostly na 27 tisíc hektarů, z toho 21 tisíc ha by mělo být určeno pro konzumní brambory a šest tisíc hektarů pro brambory na výrobu škrobu.
"Je to komodita, ke které se váže větší potenciál zaměstnanosti. Je to náročnější komodita, vyžaduje větší podíl lidské práce než pěstování obilí a jiných komodit," řekl Jurečka. Brambory jsou z hlediska osevního postupu zlepšující plodinou, napomáhají kyprosti půdy. Podle něj je tak velký rozdíl mezi pěstováním obilovin, protože pří pěstování brambor se půda prokypří až do 40 cm hloubky.*
