Rozloha ovocných sadů na Vysočině se v minulých pěti letech snížila o 55 procent na loňských 88 hektarů. Méně jich měl v Česku jen Karlovarský kraj. Farmáři na Vysočině, kteří pěstují ovoce na prodej, mají v sadech nejvíc jabloně, následují slivoně. Úbytek se v posledních letech netýkal jen třešní a ořešáku vlašského. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila jihlavská správa Českého statistického úřadu.
V ČR bylo minulý rok 1755 pěstitelů ovoce s 16 417 hektary sadů. Nejvíc sadů se nacházelo ve Středočeském kraji a na jižní Moravě. Vysočina se na republikové rozloze sadů podílela 0,5 procenta. Zjišťováním stavu ovocných sadů se statistici zabývali po pěti letech. Týkalo se pěstitelů ovoce s rozlohou sadů od 0,2 hektaru, jejichž produkce byla určena především pro trh. Na Vysočině bylo loni takových pěstitelů 19. Od posledního statistického zjišťování v roce 2012 jejich počet klesl o více než třetinu.
V období let 2007 až 2012 se na Vysočině rozloha ovocných sadů naopak zvýšila z 33 hektarů na 198 hektarů, rozhodující měrou se na tom podílela výsadba jabloní. V sadech na Vysočině, kde se ovoce pěstovalo hlavně na prodej, jabloně loni rostly na 17 hektarech, proti roku 2012 jim zůstala sedmina plochy. Slivoně minulý rok zabíraly 12,5 hektaru. V sadech na území kraje od roku 2012 přibyly jen třešně, které v loňském roce pěstitelé měli na šesti hektarech, a ořešáky. Ty loni rostly na třech hektarech půdy.*
