Do roku 2030 by mělo být v ochranném režimu proti erozi až 60 procent české zemědělské půdy. Počítá s tím ministerstvo zemědělství ve své strategii, kterou by měla v květnu schválit vláda. V současnosti je chráněno necelých jedenáct procent půdy. Plocha v režimu ochrany se bude zvyšovat přibližně o deset procent každé čtyři roky. Informoval o tom vedoucí ministerského oddělení ochrany půdy Jiří Chocholouš.
Zemědělci, aby na standardy ochrany dosáhli, nesmí například na silně ohrožené půdě pěstovat erozně nebezpečné plodiny, jako jsou kukuřice, brambory, řepa, slunečnice, čirok, sója a bob setý, uvádí v podmínkách ministerstvo. Porosty obilnin a řepky mohou být zakládané jenom s použitím technologií chránících půdu. Tyto technologie se nemusí u obilnin používat, pokud jsou pěstované s podsevem jetelovin nebo například travních směsí. Ministerstvo zatím neuvedlo, jak konkrétně bude chtít zemědělce k dodržování standardů motivovat.
Ministerstvo provozuje protierozní kalkulačku, ve které si mohou zemědělci zjistit, jaké vhodné plodiny by měli na svých polích pěstovat, aby podmínky dodrželi. Ministerstvo plánuje také několik dalších protierozních opatření. Například chce, aby zemědělci více měnili pěstované plodiny. Chce také tvrději postupovat vůči zemědělcům, u jejichž půdy se opakovaně zjistí růst eroze.
Podle údajů ministerstva zemědělství je vodní erozí v ČR ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území. V Česku je zemědělská půda na 54 procentech výměry země.
Podle dřívějšího vyjádření ředitele Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiřího Hladíka udrží půda v Česku 5,04 miliardy metrů krychlových vody. Mohla by udržet o 3,4 miliardy metrů krychlových více, je však ničená erozí a utužováním.*
