Plocha vinic v České republice se ke konci července meziročně zvětšila o 78 hektarů na 17 832 hektarů. Informovala o tom mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Nejvíc se nově vysazují Ryzlink rýnský, Pálava a Hibernal, který patří mezi odrůdy odolné proti houbovým chorobám.
Pěstitelů je v České republice 17 932, proti loňsku jich 301 ubylo. Tyto údaje naznačují zvyšování koncentrace vinohradnické výroby, dodala Kršková.
V ČR se na více než dvou třetinách vinic pěstují bílé moštové odrůdy, modré zabírají 5305 hektarů. Menšinově jsou vysázené stolní a podnožové odrůdy, na části výměry se vedou pěstitelské pokusy. Naprostá většina vinic je na Moravě, v Čechách je 638 hektarů.
Pěstitelé letos nevyužili celou plochu, na které mohli zasadit novou révu. Jak ústav informoval již na jaře, mohli požádat o nové využití až na 177 hektarech, zájem mělo 189 subjektů na výměře 152 hektarů.
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké nové plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od loňského roku se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o procento.
Letošní sklizeň hroznů bude podle prvních odhadů vinařů lepší než loňská. Platí to i přes jarní mrazy, které zasáhly hlavně vinice na jižní Moravě. Svaz vinařů odhaduje, že vinaři letos sklidí hrozny, z kterých udělají 580 000 hektolitrů vína, což je o 15 000 více než loni. Odpovídá to desetiletému průměru při sklizni zhruba 5,2 tuny z hektaru.*
