Česká republika je závislá na tom, že musí vyvézt kolem tří milionů tun obilí. Pokud se to nepodaří, nastávají problémy s cenou a skladovacími kapacity. Vzhledem k tomu, že ani v okolních státech nebyla letos špatná sklizeň, odbytiště pro české obilí zřejmě nebude. Potíže s odbytem za slušnou cenu zaznamenávají zemědělci i u řepky. Předpokládá se, že kvůli tomu plochy řepky klesnou minimálně o sedm procent, počítá se však i s deseti procenty. Zaznělo to na semináři, který pořádal Spolek pro komodity a krmiva v Praze.
Podle předsedy představenstva Spolku pro komodity a krmiva (SKK) Zdeňka Kubisky v důsledku války na Ukrajině je přetlak obilí na evropském trhu. Evropská unie má sice snahu vyvážet do třetích zemí, ale nedaří se jí cenově konkurovat ruskému zboží. Například Francie a Německo chtěly exportovat obilí do Alžírska, ale to nakonec dalo přednost Rusku, protože je schopné vyvážet obilí za nižší cenu. „Oblasti, kam vyvážela Ukrajina, obsazuje Rusko a je otázkou, kam Evropa bude vyvážet,“ konstatoval Kubiska. Česká republika podle něj za červenec a srpen vyvezla přes 470,5 tisíce tun obilí. Proti srovnatelnému období minulých let to bylo sice více, ale vysvětlením je, že šlo o obilí z předchozího roku, sdělil. Zásoby obilí před letošní sklizní zůstaly na úrovni 1,6 milionu tun, což bylo zhruba o 400 tisíc tun více než bývá běžné.
Podle Kubisky problém je i s odbytem řepky. Předseda Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf připomněl, že cena řepky na letošní srpen byla na burze MATIF na úrovni 11 tisíc korun za tunu. Vloni v srpnu přitom představovala 17 500 korun za tunu. Poslední dobou se však zemědělci nedostávají ani na 10 500 korun za tunu, uvedl. Náklady na produkci tuny řepky se podle něj však pohybují na úrovni 13 tisíc korun za tunu. „Za dvacet let jsme nikdy takové problémy neměly. Mnozí pěstitelé tak za této situace řepku nezaseli,“ prohlásil. Produkce řepky podle něj dosáhla 1,3 milionu tun, v České republice se zpracuje zhruba 1,1 milionu tun řepky. Navíc se asi 300 až 400 tisíc tun řepky ročně dováží. Výnos letošního roku v kontextu předchozích let je podle něj standartně dobrý, to je 3,4 tuny z hektaru. „S výnosem musíme být spokojení, nejsme spokojení s cenou,“ konstatoval. Podle Volfa se do nové sklizně s cenou zřejmě nic zvláštního nestane. „S vývozem by nebyl až tak velký problém, ale problémem je nízká cena,“ podotkl. Podle něj by pomohlo, pokud by Evropa poskytla mimořádnou dotaci na dopravu komodit z Ukrajiny do třetích zemí.
Připomněl, že největší importéry komodit z Ukrajiny přes Černě moře byla Čína, která v období 1. srpna 2022 až 18. července 2023 dovezla osm milionů tun, následovalo Španělsko s dovozem šesti milionů tun a Turecko, které importovalo z Ukrajiny 3,2 miliony tun, ale 80 procent svého dovozu reexportovalo do EU. Ve statistikách se toto zboží objevuje pak jako turecké. Většina komodit z Ukrajiny tak skončila v EU. Egypt, kam ukrajinské komodity měly směřovat, byl v tomto srovnání až šestý s dovozem 1,6 milionu tun zemědělských komodit. „Když nebyla prodloužena obilná dohoda a export přes Černé moře se zastavil, komodity se vozí auty, po železnici, a po Dunaji,“ informoval Volf. Automobilovou dopravou se přiveze asi 200 tisíc tun měsíčně, po železnici 650 tisíc tun a po Dunaji jedna až dva miliony tun měsíčně. „I tato menší množství směřují jenom do Evropy a Evropa neví, co má s těmito komoditami dělat. Svého obilí má dostatek, největší problém je přitom se pšenicí,“ sdělil Volf.
