Plochy geneticky modifikované (GM) kukuřice pěstované v České republice se meziročně snížily téměř o třetinu na 1754 hektarů. Hlavními důvody poklesu zájmu o její pěstování jsou velká administrativní zátěž pěstitelů, přísná pravidla pro pěstování i drahá osiva. Pokles výměry, na které se GM kukuřice pěstuje, trvá v celé Evropské unii již několik let. V mimoevropských zemích polí s těmito plodinami naopak přibývá.
Čeští pěstitelé, kteří u pěstování GM kukuřice zůstali, spatřují výhody biotechnologií zejména v její užitné jednoduchosti a spolehlivosti ochrany proti zavíječi, uvedl mluvčí MZe Hynek Jordán. Porosty Bt-kukuřice jsou proti tomuto škůdci odolné.
Plodina se v ČR používá jako krmivo pro hospodářská zvířata či jako surovina k výrobě bioetanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Je jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v současnosti v EU může pěstovat.
Mezi další významná pozitiva patří podle českých pěstitelů také vyšší a kvalitnější sklizeň než při tradičním způsobu pěstování a méně časté používání chemických prostředků, podotkl mluvčí.
Spolu s výměrou GM kukuřice se snižuje počet jejích pěstitelů. Zatímco v roce 2008, kdy se v Česku pěstovala na dosud největší ploše 8380 hektarů, se množství pěstitelů blížilo 170, letos je jich již jen osmnáct.
V roce 2010 začal v Česku a několika dalších zemích EU německý koncern BASF pěstovat také geneticky modifikované brambory odrůdy Amflora. O rok později BASF pěstování přerušil kvůli nedostatku sadby. Začátkem letošního března firma uvedla, že kvůli odmítavému postoji EU přesunula své aktivity v oblasti GMO do Severní a Jižní Ameriky.
Celková plocha GM kukuřice v EU loni dosahovala 148 000 ha, z toho 138 000 ha připadalo na Španělsko. Celková plocha geneticky modifikovaných plodin ve světě dosahovala zhruba 175 milionů hektarů. Jejich největším pěstitelem byly USA před Brazílií a Argentinou.
Ministři životního prostředí EU v půlce července podpořili nová pravidla, která členským zemím Evropské unie dají v budoucnu právo rozhodnout o možnosti pěstovat GM plodiny na svém území. Problematiku po letech posunuli tak, aby se věcí letos na podzim mohl začít zabývat nově složený Evropský parlament. Podle dřívějšího vyjádření českého ministra životního prostředí Richarda Brabce to znamená, že unie nebude pěstování striktně zakazovat, ale nechá rozhodnutí na konkrétních podmínkách příslušných členských zemí.
Ekologičtí aktivisté upozorňují, že geneticky modifikované plodiny mohou být nebezpečné lidskému zdraví a přírodě. Zastánci oponují, že mnohaleté vědecké výzkumy a testy po celém světě žádné z uváděných rizik neprokázaly.*
Vývoj osevních ploch geneticky modifikované kukuřice v ČR
Rok Plocha (ha) Počet pěstitelů
2005 150 51
2006 1 290 82
2007 5 000 126
2008 8 380 167
2009 6 480 121
2010 4 680 82
2011 5 090 64
2012 3 050 41
2013 2 560 31
2014 1 754 18
