Sklizeň ozimých obilovin spěje do finále. Vyplývá to z monitorování žní, které zajišťuje na základě informací z okresních agrárních komor pracoviště Agrární komory ČR v Olomouci.
Zhruba z 86 procent ploch byla již sklizena pšenice ozimá. Do závěru dospěla sklizeň ozimého ječmene. Průměrný výnos ozimé pšenice se pohybuje kolem 4,8 tuny z hektaru, u ozimého ječmene vychází o tunu nižší. Výrazné rozdíly jsou podle komory v celé produkční oblasti ČR. „Například u pšenic jsou výnosy od 1,7 tuny z hektaru, ale někde přesahují pět tun,“ porovnává Vladimíra Fialová z olomouckého pracoviště AK. Dodává, že obdobně u jarního ječmene jsou na poměrně velkých plochách výnosy dvě tuny i nižší. „U této plodiny však nejsou zaznamenány žádné nadprůměrné výnosy a dopady nepříznivých klimatických podmínek v jarním období jsou tedy nejvýraznější,“ uvedla.
Celková sklizeň obilovin je v závěru na jižní a střední Moravě. U rozhodujících druhů obilovin přetrvávají problémy s kvalitou u pšenice a ozimého žita, u kterých je velmi nízké pádové číslo. U jarního ječmene je problémem vysoký obsah dusíkatých látek. Na sklizeň ještě čekají plochy jarních ječmenů, osetých po zaorání máku. „Ty však podstatně neovlivní průměrné výnosy, naopak první sklizené plochy signalizují, že výnosy budou ještě nižší,“ předesílá Fialová.
Ke konci se blíží sklizeň řepky. Její ceny, kromě řepky určené na výrobu metylesteru, jsou většinou zálohové. Hektarové výnosy řepky se podle informací AK pohybují od 1,6 do 3,5 tuny z hektaru.
Komora z dosavadních výsledků žní vyvozuje, že závěr sklizně u rozhodujících plodin jednoznačně potvrzuje vliv klimatických podmínek na obiloviny. „Nepříznivě je poznamenalo jak jarní období, tak počasí v době sklizně. Ve finálním efektu se to projeví v ekonomice výroby obilovin,“ upozorňuje Vladimíra Fialová.