Počet domácích zabijaček loni mírně vzrostl o 900 na 22 500, dlouhodobě ale zájem o domácí porážky klesá. Vyplývá to z dat Ministerstva zemědělství. Ještě před deseti lety bylo při domácích zabijačkách poraženo kolem 100 000 prasat. Český svaz zpracovatelů masa tvrdí, že důvodem je mimo jiné pokles živočišné výroby v ČR. Nejvíce zabijaček se uskuteční od listopadu do března.
"Domácí porážky prasat za posledních 30 let poklesly. Je to dané změnou a strukturou zemědělské výroby v ČR. Dříve mnoho lidí z vesnice mělo deputát ze zemědělského družstva, který byl často použit na výkrm prasat. V současnosti je krmení pro prasata drahou záležitostí," uvedl Radek Slanec, ředitel svazu zpracovatelů masa. Chov prasat v ČR klesl za 23 let o 60 procent. Zatímco v roce 2000 čeští zemědělci chovali zhruba 3,4 milionu prasat, předloni to bylo podle Českého statistického úřadu 1,3 milionu. V roce 2000 tvořili chovatelé prasat na celkovém počtu chovatelů hospodářských zvířat téměř polovinu, v roce 2023 to bylo osm procent. V Česku obecně platí, že všechna poražená zvířata, jejichž maso je dále uváděno na trh, musí být poražena na jatkách a projít veterinární prohlídkou. Domácí porážka má ale ze zákona výjimku. "Je podmíněna tím, že produkty z ní získané jsou určené pro omezený okruh spotřebitelů, tedy domácnost chovatele a osoby blízké. Rozhodně nemohou být uváděny na trh či prodávané," uvedl za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Inspektoři veterinární správy domácí porážky nekontrolují, pouze ověřují, zda nedochází k nelegálnímu prodeji jitrnic, tlačenek nebo prejtů z domácí zabijačky. Loni SVS řešila pět případů nelegální výroby z masa neznámého původu. Veřejné zabijačkové hody lze uspořádat, pokud se prase nechá porazit na jatkách. Podle veterinářů by nemělo jít o "žádné divadlo". Lidem je možné následně zabijačkové pokrmy nabídnout, a je jedno, zda zdarma či za úplatu, v restauraci nebo stánku. Potravinářská komora ČR uvedla, že pořádání zabijaček prostřednictvím restauračních zařízení je v Česku stále oblíbenější. Potvrdila to také Asociace hotelů a restaurací ČR, podle prezidenta Václava Stárka mají hosté v oblibě veškeré tematické akce, včetně zabijačkových hodů. Přestože jsou zabijačková menu oblíbená, i Stárek upozornil na postupný úbytek zabijaček, který podle něj souvisí s větším zájmem o zdravé stravování a životní styl. "Zároveň jsou to poměrně náročné hygienické předpisy a úbytek domácností, které zvířata doma chovají za účelem porážky," řekl. Naopak obchod s vybavením pro řezníky Maso-profit tvrdí, že zájem o zabijačky roste, lidé ale spíše nakupují již rozbourané maso, které následně sami zpracují a vyrobí si své zabijačkové produkty. "V posledních čtyřech letech sledujeme rostoucí zájem o řeznické potřeby, odbornou literaturu a jateční přístroje. Tento trend si vysvětlujeme touhou lidí vracet se k tradicím, které sami zažili jako děti," řekl za firmu Martin Kužniar. Podle Kužniara mohou náklady na domácí zabijačku při započtení potřeb a práce řezníka dosáhnout od 10 000 do 30 000 korun, upozornil ale na nedostatek řezníků. "Ne všichni mají doma veškeré vybavení k uspořádání zabijačky. Čím více lidé za řezníkovu práci nabídnou, tím lépe seženou," dodal. Podle Slance v ČR chybí zhruba 5000 řezníků, obor podle něj není u mladé generace populární kvůli náročnosti práce či brzkému vstávání. K pokrytí poptávky po zabijačkách je ale řezníků dostatek, dodal.*
