Populace hrabošů polních se v červenci v České republice ve srovnání s červnem téměř ztrojnásobila. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v tiskové zprávě informoval, že průměrný počet aktivních nor na hektar vzrostl na 542 z červnových 208, což představuje 2,7násobek takzvaného prahu škodlivosti. Ten stanoví hranici, kdy škody způsobené hraboši přinášejí ekonomické ztráty.
"V Jihomoravském a Zlínském kraji se hodnoty populací zvýšily na úroveň 3,8 násobku prahu škodlivosti, v Olomouckém až na jedenáctinásobek.
Nadále jsou vysoké počty i v některých okresech středních Čech a na Pardubicku," uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Větší výskyt hrabošů zaznamenali odborníci na polích s krmnými plodinami a v trvalých porostech, tam počet aktivních nor na hektar stoupl na 765. "To odpovídá 3,8násobku prahu škodlivosti, který pro letní období představuje hodnotu 200 aktivních nor na hektar. Tato čísla představují vysoké ohrožení pro krmné plodiny a mladé stromky ovocných dřevin," doplnila mluvčí.
Nejvyšší hodnoty populací hrabošů zjistili odborníci v Olomouckém kraji, kde průměrný počet aktivních nor dosáhl počtu 2133 na hektar, v Jihomoravském a Zlínském kraji se hodnoty pohybovaly mezi 700 a 800 aktivními norami na hektar. Lokálně se objevují vysoké počty hrabošů také ve Středočeském kraji, na Kolínsku byly průměrné hodnoty mezi 2000 a 9000 aktivními norami na hektar.
Kvůli postupujícím žním se v dalším měsíci podle ÚKZÚZ hraboši přesunou z polí s hlavními plodinami na okolní plochy a následně se znovu rozšíří do nově osetých ploch ozimými plodinami.
"V oblastech s vysokým výskytem hraboše ÚKZÚZ nedoporučuje vysévat letní meziplodiny. V rizikových lokalitách doporučuje po zasetí ozimů chránit porosty aplikací rodenticidů a zvážit, zda jsou pro oblasti s nárůstem počtu hrabošů, tedy na jižní a střední Moravě, v severozápadních Čechách či Polabí, vhodné technologie podplodin a krycích plodin, které podporují výskyt tohoto škůdce," uvedla Kršková.*
