V České republice výrazně ubývá myslivců. Zatímco ještě v roce 1995 měla hlavní tuzemská myslivecká organizace Českomoravská myslivecká jednota téměř 113 000 členů, letos to je již jen 69 200 členů. Jednota odhaduje, že sdružuje 90 až 95 procent myslivců v zemi. Myslivecká základna navíc stárne. Průměrný věk myslivce v Česku se blíží šedesáti letům. Dnešní mladé lidi až na výjimky myslivost příliš neláká.
Myslivost se stále častěji stává formou rodinného dědictví. Jen výjimečně ji začínají provozovat mladí lidé z rodin bez myslivecké tradice. Myslivecké organizace se přesto snaží o příliv mladé generace prostřednictvím mysliveckých kroužků či vzdělávacích programů.
Myslivost je podle mediálního poradce Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Martina Horálka z časového hlediska velmi náročný koníček. Levné není ani pořízení lovecké výbavy. Nejobyčejnější broková zbraň vyjde zhruba na 10 000 korun, nejlevnější kulovnice s optikou na 35 000 korun, slušný dalekohled okolo 10 000 Kč. Základní roční příspěvek ČMMJ činí 800 korun.
Také podle Vlastimila Harta a Jaroslava Červeného z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze je úbytek myslivců dán hlavně stárnutím, kdy příliv nových členů nestačí nahrazovat odcházející staré myslivce. Na odlivu členů má podle akademiků podíl i sama jednota, neboť za posledních zhruba deset let opustilo organizaci několik tisíc členů z důvodu nesouhlasu s jednáním a vystupováním vedení jednoty.
Podle Horálka myslivce nejvíce trápí arogance a nezodpovědné chování některých návštěvníků v přírodě. Zejména v okolí velkých měst se agresivně rozšiřuje zástavba a lidé se ve dne i v noci pohybují ve volné přírodě. Moderní člověk zvěři ukrajuje stále více z přirozeného prostředí a oblasti, kde by byla zvěř před intenzivním pohybem lidí chráněna, dnes téměř neexistují, uvedl Horálek.
Podle akademických pracovníků je tuzemská myslivost rozpolcená. Vedle klasických myslivců, kteří pečují o honitby, starají se o zvěř a tu následně podle zaběhlých a lety ověřených zvyků loví, je tu i několik dalších skupin. Mezi ně patří například lovečtí podnikatelé, kteří v myslivosti spatřují především zdroj příjmů, snobové, kteří loví jen trofeje, se kterými se mohou chlubit, či sportovní střelce lovící, protože je baví střílet. Patří sem také pytláci. Mezi vnitřní problémy tuzemské myslivosti řadí dále zastaralou legislativu a přílišný konzervatizmus značné části myslivců neakceptujících nejnovější vědecké poznatky a zahraniční zkušenosti.
Hart s Červeným upozornili také na to, že negativní vztah veřejnosti k myslivcům není v současnosti problém pouze v Česku, ale i ve většině států Evropy. Časté jsou také konflikty myslivců s lesníky a zemědělci, kteří si stěžují na škody způsobené přemnoženými druhy zvěře na lesních porostech a polních plodinách. Dochází také ke střetům s ochranou přírody.*
