Tetřívek obecný je jedním z nejvzácnějších druhů, které žijí na území Krkonošského národního parku. Jejich počet ale mírně klesá. Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 bylo zjištěno 135 tokajících samců, v roce 2005 klesl počet na 128 samců a v roce 2011 již bylo jen 116 samců, což je o čtrnáct procent méně. Uvedl to Jiří Flousek, zoolog Správy KRNAP.
„Důvody jsou podle Flouska zejména tři. Prvním je úbytek vhodných stanovišť, kdy postupné zarůstání imisních holin snižuje plochu vhodných biotopů, ale tetřívkům v Krkonoších stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách. Druhým důvodem je nárůst počtů jejich přirozených nepřátel – do stále vyšších nadmořských výšek stoupají divoká prasata a rostou i jejich počty. Roste také počet lišek, protože u nás již vymizela vzteklina a stavy lišek tak nesnižuje toto onemocnění. Lišky a prasata žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata. Třetím důvodem je nadměrné rušení člověkem. Přispívají k němu zejména zimní nelegální aktivity, například pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, důležitá složka jejich potravy, upřesnil Flousek. Krkonoše spolu s Krušnými horami jsou zřejmě poslední oblasti v České republice, o nichž se odborníci domnívají, že tu má tetřívek perspektivu zachování dlouhodobě udržitelných populací. Flousek se domnívá, že v Krkonoších má tetřívek největší perspektivu na přežití a tvrdí, že krkonošská populace je z výše uvedených důvodů klíčová pro jeho přežití v celé České republice.
„Jsme si vědomi jedinečnosti této naší populace. Proto již řadu let podnikáme kroky k vytvoření vhodného prostředí pro jejich přežití,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „V rámci projektu Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAP, který je podpořen z fondů Evropské unie, se snažíme vytvořit vhodné životní prostředí pro udržení jeho populace. Rozvolňujeme přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat, vysazujeme pionýrské dřeviny, jako například břízu a jeřáb, a obnovujeme původní vodní režim na v minulosti meliorovaných lokalitách,“ upřesnil Hřebačka.
V souvislosti s ukončením toku tetřívků jsou pro veřejnost znovu otevřeny úseky turistických cest na polské straně Krkonoš – modrá Przełęcz Okraj – Skalny Stoł (Pomezní sedlo – Tabule; po státní hranici), zelená Polana – cesta Česko-polského přátelství (západně od Velkého Rybníku), zelená Ścieżka Nad Reglami Rozdroże pod Wielkim Szyszakiem – Schronisko Pod Łabskim Szczytem (cesta dnem Sněžných jam). Jarní uzavírku cest kvůli vytvoření klidových území pro ohrožené živočichy, tedy i tetřívky, vyhlašuje Správa KPN již několik let.
Krkonošská populace tetřívků je jednou z mála životaschopných populací v České republice. Kromě Krušných hor žijí další populace třeba v Jizerských horách či na Šumavě, ale tam jejich početnost velmi rychle klesá.
