Do diskusí o klimatických změnách se zapojuje stále více univerzit, výjimkou nejsou ani britské univerzity. Problémem je, že studie většinou financuje Greenpeace podobně jako Univerzitu Aberdeen. Cílem zprávy má být důkaz, že zemědělství přispívá celosvětově více než 32 procenty k současným emisím. V závěru této zprávy se udává, že se to dá změnit jen snížením obdělávané půdy ve vyspělých zemích, snížením produkce masa a zvýšením bioprodukce. Informoval o tom Karel Matoušek, zástupce Agrární komory ČR v Bruselu.
Ve zprávě si berou výzkumníci na mušku zvláště obdělávání půdy v klidu a přeměny pastvin na ornou půdu. Z celkového čísla emisí jde o sedmnáct procent. Řada údajů pracuje jen s úvahami a velkým procentem nejistoty, když jde o „příspěvky“ v emisi plynů, zejména při změnách užití půdy.
U živočišné produkci se vše zkoumá v závislosti na produkci masa a mléka a s tím související stádech dobytka. Na podporu této produkce jde největší část půdy. Ale ani v tomto směru není jednotný názor na to, co je lepší, zda pastva, nebo pěstování krmiv na poli.
Zpráva se jen částečně věnuje dalšímu vývoji spotřeby, likvidaci lesů v Brazílii.
Experti se shodují, že je třeba mít různé druhy studií, ale rozlišit intenzivní a extenzivní zemědělskou činnost a její dopady je velmi obtížné. Také prolínání různých praktik neumožňuje jednoznačně prokázat, která z nich je lepší či horší.
