Tradiční formy hospodaření, jakými byly pařezení, pastva nebo hrabání stromové opadanky, mohou mít pozitivní vliv na biodiverzitu lesů. Uvedl to Ondřej Vild z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), který získal Cenu AV ČR v kategorii vědeckých pracovníků do 35 let. Na rozmanitost vegetace má podle něj částečně kladný účinek i lesní zvěř.
Vild se problematice uplatnění tradičních forem v ochraně přírody věnuje metodou terénních experimentů. Cenu obdržel za čtyři články, které připravil ve spolupráci s dalšími autory a jež byly mezi lety 2013 a 2017 publikovány v časopisech Forest Ecology and Management, Applied Vegetation Science a Folia Geobotanica, uvedla AV ČR.
Věnuje se v nich vlivu obnovy pařezení, tedy pravidelného mýcení listnatého lesa, nebo hrabání opadu na návrat ohrožených druhů rostlin. "V případě pařezení je výsledek poměrně jednoznačně pozitivní. Experiment vznikl deset let před tím, než jsem začal studovat doktorát. Doba, v níž se vegetace mohla vyvíjet, byla delší než v případě hrabání opadanky," uvedl Vild.
V experimentu s hrabáním opadanky pokračuje Vild devátým rokem, i u něj se už ale začínají ukazovat některé z předpokládaných pozitivních změn. "Jde o výskyty druhů, které jsou konkurenčně slabé, a druhů náročných na světlo," řekl. Jde například o klinopád obecný, rozrazil rezekvítek nebo diviznu jižní rakouskou.
Čtvrtý článek dokládá vliv lesní zvěře na biodiverzitu lesa. "Zkoumali jsme lesní oboru u Moravského Krumlova. Zvěř zabraňuje tomu, aby se stromy zmlazovaly, což má pozitivní účinek z hlediska světlomilných druhů. Na druhou stranu zvěř půdní povrch narušuje pohybem a rytím, takže fyzicky omezuje rostliny, co se týče pokryvnosti. Druhů je tam obecně méně a pokryvnost bylin je výrazně menší," uvedl.*
