Za kůrovcové kalamity může měnící se klima, způsob pěstování dřeva a lidská neschopnost zasáhnout včas. V rozhovoru, který poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekl entomolog Jiří Hulcr. Je podle něj potřeba zkoumat, jak dokáže kůrovec žít se smrky v rovnováze, protože lidé o něm moc neví. Na světě žije přes 6000 druhů kůrovců a každý z nich žije jinak. Podle vědce je potřeba, aby lidstvo přehodnotilo svůj vztah k přírodě a změnilo strategii nakládání s dřevem.
"Známý lýkožrout smrkový žije všude tam, kde je smrk. Je potřeba spíše studovat, jak spolu žijí v rovnováze, než ho zabít," míní Hulcr. Jako důvod kůrovcové kalamity uvedl neschopnost smrků zvládat vedro a sucho, zvláště když jsou nasázené nahusto.
Vliv klimatu na kůrovce je vidět i v jiných zemích, například v Kanadě, Rusku a Koreji. "Na celé severní polokouli je stromům vedro a mají žízeň. My navíc pěstujeme smrky tak, jak je má kůrovec rád, proto je snadné, že se kůrovec přemnoží," řekl entomolog.
Smrk se v Česku sází od dob Marie Terezie, tedy od 18. století, kdy pro něj bylo ideální počasí a klima. "V současné době tomu už tak není a je nutné to změnit. Doteď je dřevařský průmysl postavený na smrku. Trendem jsou v současné době inovace nových stavebních materiálů," uvedl Hulcr.
Hulcr působí na Floridské univerzitě a částečně v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Podle něj jsou zjevné rozdíly mezi vědou ve Spojených státech a Česku. "Obě komunity by se mohly od sebe rozhodně něco naučit. Česko by se mohlo přiučit u kladení otázek. Hodně vědců si u nás klade pořád ty stejné otázky, kterými potvrzují svoji hypotézu. Je jen málo vědců, kteří inovují," řekl expert. Ve Spojených státech je na vědu více peněz, ale rozdělují se jinak než v Česku. Téměř 90 procent jde na zaplacení lidí v oboru, v Česku podle Hulcra putují spíše na přístroje.*
