Přeřadit vlka do nižšího stupně ochrany není jednoduše možné, muselo by se to vyjednat na evropské úrovni. Sdělili to zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí v reakci na výzvu myslivecké komise Agrární komory ČR. Ta chce, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do nižší kategorie ochrany, takže by ho bylo možné lovit. V Česku žije 60 až 80 vlků.
Škody, jež vlci v Česku působí, podle dostupných údajů rostou, uvedl předseda komorové komise Jiří Neudörfl. Odškodnění, které zemědělci za škody způsobené vlky požadují, je ve statisících korun. Škody pak přesahují miliony korun. "Škody neustále narůstají. Chovatelům trochu vadí i to, že řešení výplat trvá dlouho a dostávají poměrně nízké částky," řekl Neudörfl. Komise doporučila předat akční plán Vlk, který je v kompetenci resortu životního prostředí, ministerstvu zemědělství.
Komora je podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského nekonstruktivní. "Členové Myslivecké komise si jistě uvědomují, že vlk je chráněn podle unijní legislativy... Tuto přísnou ochranu je nutné uplatňovat na celém území státu. Otázka umožnění běžného lovu tedy není jen věcí změny zákona o myslivosti, ale náročných jednání a případných změn na úrovni EU," uvedl Dolejský. Podle něj jdou vyjádření komory proti sobě, když na jedné straně prosazuje potřebu snižování stavů spárkaté zvěře, která působí škody na porostech, a zároveň chce lovit predátora vysoké, tedy vlka.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý podobně jako Dolejský upozornil, že pokud by se měly regulovat počty vlků, musely by se nejdřív upravit mezinárodní úmluvy, dále evropská legislativa a až pak české právo. "Ministerstvo zemědělství při projednávání Plánu péče bude usilovat o stanovení maximálního početního stavu vlka pro ČR a definování oblastí jeho výskytu tak, aby bylo možné výskyt vlka sladit se zájmy běžného využívání krajiny včetně hospodaření na venkově," řekl.*
