Letošní sucho zasáhlo už 95 procent území České republiky. Uvedl to ve Zlíně ministr zemědělství Miroslav Toman. Údaje vyplývají z výzkumu vědeckého týmu projektu InterSucho, nejhůře jsou na tom oblasti v okolí řek Labe a Lužnice, Plzeňsko nebo jihovýchod Moravy. Ministerstvo proto podle Tomana připravuje opatření, která mají zadržet vodu v krajině.
"Děláme program podpory obnovy a výstavby rybníků, chceme se zaměřit i na malé rybníky do dvou hektarů. Chceme posílit jejich čištění, jejich obnovu, odbahnění a tak dále. Chceme se také věnovat mokřadům, protože ta krajina musí sloužit jako houba, která bude nasávat vodu a která ji bude držet," uvedl Toman. K výstavbě malých vodních ploch by podle něj měla přispět připravovaná změna stavebního zákona, na jejímž základě by rybníky s plochou do dvou hektarů a s výškou hráze do 1,5 metru mohly začít vznikat pouze na základě ohlášení.
Ministr považuje za vhodné také zvyšování retence vodních nádrží a výstavbu nových velkých vodních děl. Jako příklad uvedl plánovanou přehradu Vlachovice na Zlínsku. K zadržení vody v krajině podle něj může pomoci i dobrý zemědělský a environmentální stav půdy. "Nesmíme zapomínat na zvyšování organické hmoty v půdě, to je ta podpora živočišně výroby," řekl Toman.
V případě půdy, která je středně a méně ohrožena erozí, usiluje ministerstvo podle Tomana o zavedení maximální výměry jedné plodiny do 30 hektarů. "Bavíme se o tom samozřejmě s agrární komorou, bavíme se s odbornými svazy a hledáme tu cestu tak, aby zemědělci měli jasné parametry, v jakých mantinelech se mohou pohybovat," doplnil ministr.
Letošní sucho způsobilo zemědělcům a pěstitelům stromů v České republice podle odhadů škody zhruba za 11 miliard korun. Vláda v říjnu schválila, že mezi ně jako kompenzaci rozdělí dvě miliardy korun. Aby byly řádně odškodněny nejvíce postižené podniky, kterým tržby klesly o více než 30 procent, bylo by však zapotřebí 3,7 až 4,2 miliardy korun.*
