K vyřešení škod způsobených zvěří v českých lesích podle Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) nestačí pouze plán odlovu a snížení výměry honitby, jak navrhuje ministerstvo zemědělství (MZe) v novele mysliveckého zákona. Myslivci tvrdí, že je potřeba navrhnout současně soubor opatření, jako jsou například tzv. okusové plochy, aby škod ubylo. Myslivcům také vadí, že počty úlovků by měly stanovovat úředníci a kritizují zapojení zemědělců do odlovu. Novela v současném znění podle nich naopak povede k větším škodám. Uvedli to dnes zástupci ČMMJ na tiskové konferenci v Praze.
"Lovecký tlak bez koncepce vede jen k tomu, že se zvěř koncentruje v lokalitách, kde se cítí bezpečně, lokalitách odlehlých, v nepřístupném terénu a dále se množí a samozřejmě také potřebuje přijímat potravu. Škody tedy pouze přesuneme do jiné lokality, kde však můžou být o to větší," řekl předseda ČMMJ Jiří Janota. Návrh novely stanovuje minimální počty zvěře, které budou muset myslivci ulovit, při nesplnění dostanou až desetitisícovou pokutu. Podle MZe přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila škody za minimálně 25 miliard korun. Myslivcům vadí, že lov budou stanovovat úředníci takzvaně "od stolu". "Budou tedy určovat výši lovu zcela bez znalosti konkrétní honitby a dokonce druhů zvěře, který poškození lesa způsobuje," uvádí vlastníci lesů, zemědělské půdy a vodních ploch v otevřeném dopise. Zástupce mysliveckých spolků Tomáš Pilík dodal, že aby bylo možné plány lovu spolehlivě stanovit, museli by úředníci navštívit každou honitbu zvlášť. Myslivecké honitby v minulé sezoně dosahovaly plochy přes 6,8 milionu hektarů, celkem jich bylo 5765. Myslivci navrhovali ke snížení škod například vytvořit pastevní a okusové plochy, tedy vysadit vhodné dřeviny, které by zvěř mohla okusovat, nebo intervalový lov. "Naše připomínky ale ministerstvo nereflektovalo," řekl Janota. Současný zákon přitom podle něj má mechanismy, jak škody řešit, využívá je ale jen procento vlastníků. Mimo jiné si myslivci stěžují na zmenšení výměry honitby z 500 na 250 hektarů. Podle ministerstva to má zefektivnit lov, myslivci mají opačný názor. "Neodpovídá biologickým potřebám zvěře," uvedl Janota. Svaz měst a obcí také upozorňuje, že rozpadem současně uznaných honiteb a tvorbou nových nastanou spory o uznávání. "Teoreticky se to může se týkat až dvou třetin současných honiteb," řekla za svaz Alexandra Kocková. Janota dodal, že by mohlo vzniknout až 1600 honiteb. "Nedovedu si představit, jak bude státní správa schopná se s tím vypořádat," uvedl. Za zásadní připomínku považují myslivci i svaz také umožnění lovu zemědělcům. Novela počítá se zapojením zemědělců nebo lesníků do lovu zvěře v honitbě, kterou si pronajímají, eventuálně ministerstvo umožní vydat povolenku k lovu pro ty, kteří hospodaří na souvislém honebním pozemku o výměře alespoň 30 hektarů, případně se na výměře mohou dohodnout ve dvou. Petici myslivecké jednoty vyzývající vládu k neschválení novely mysliveckého zákona podepsalo k 10. září zhruba 50 000 myslivců.*
