Stávající podoba klimatických opatření přijatých zeměmi světa by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia, nejpravděpodobněji 2,9 stupně, oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí včera zveřejněná zpráva OSN. Bezmála 200 zemí se přitom v roce 2015 v Pařížské klimatické dohodě shodlo, že globální oteplení omezí na 1,5 stupně a udrží jej výrazně pod dvěma stupni Celsia.
Výzkumníci uvádějí, že pokud státy do roku 2030 přijmou nyní diskutovaná ale zatím neplatná opatření, oteplení to omezí na 2,5 stupně. Číslo by v optimistických scénářích mohlo oteplení klesnout až na dva stupně Celsia, pokud se světu podaří dosáhnout slibované uhlíkové neutrality.
OSN zveřejnila svoji čtrnáctou výzkumnou zprávu o emisích skleníkových plynů a jejich dopadech na klima deset dní před začátkem klimatického summitu COP28 v Dubaji. Závěry poslední zprávy budou velmi pravděpodobně důležitým podkladem pro politická a diplomatická jednání na konci listopadu.
Rok 2022 podle OSN přinesl nový rekord v objemu vypuštěných skleníkových plynů, konkrétně ekvivalentu 57,4 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), z toho největší podíl tvoří CO2, méně pak oxid dusný, metan a fluorované skleníkové plyny. Objem těchto emisí přepočítaných na obyvatele se napříč státy značně liší - zatímco Spojené státy, Rusko nebo Čína jsou vysoko nad světovým průměrem, Indie zůstává zhruba na jeho polovině. Evropská unie jako celek byla v roce 2021 zodpovědná za sedm procent světových emisí skleníkových plynů. K letošnímu 25. září se 97 zemí, které zastupují zhruba 81 procent světových emisí skleníkových plynů, nějakým způsobem zavázalo k uhlíkové neutralitě. Z toho 27 zemí legislativně, 54 zemí ve vládním dokumentu a 16 zemí v politickém prohlášení. Vládní dokument nebo politické prohlášení je příkladem "národně podmíněného příspěvku", tedy zatím neschváleného klimatického opatření, která je podle vědců nutné ještě reálně uskutečnit, aby oteplení planety zůstalo pod 2,5 stupni Celsia. Schválení těchto opatření je podle zprávy podmíněné politickou vůli, finanční nebo technickou kapacitou států i dalšími faktory. "Země s větší ekonomickou silou a větší historickou odpovědností za emise budou muset schválit ambicióznější opatření a schválit je rychleji. Nicméně to nebude stačit, jelikož nízkopříjmové a středněpříjmové státy už zodpovídají za dvě třetiny světových emisí," uvádí zpráva OSN.*
