Růst ekonomiky Evropské unie bude v příštím roce proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Ve své letní prognóze to včera uvedla Evropská komise (EK), podle níž hrubý domácí produkt (HDP) sedmadvacítky členských zemí vzroste o 1,5 procenta místo 2,3 procenta, jak očekávala v květnové předpovědi. Komise zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 8,3 procenta. Minulý odhad počítal s hodnotou 6,8 procenta.
Podle unijní exekutivy by se nic nemělo změnit na letošním růstu unijní ekonomiky, který dosáhne 2,7 procenta - i díky pozitivním dopadům silného loňského oživení a relativně nízké nezaměstnanosti. Naproti tom v příštím roce se do sníženého růstu patrně promítne očekávaný zimní nedostatek energií a snížená kupní síla domácností. "Nevyprovokovaná ruská invaze na Ukrajinu nadále způsobuje otřesy v globální ekonomice. Moskva svými akcemi přerušuje dodávky energií a obilovin, tlačí vzhůru ceny a oslabuje důvěru," prohlásil eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. Komise upozornila, že skutečná hodnota růstu se může od jejího odhadu lišit zejména v závislosti na vývoji války, objemu dodávek a výše cen energií. Podobné zhoršení odhadovaného tempa růstu platí na příští rok i pro eurozónu, která se od ledna rozšíří o Chorvatsko na 20 zemí. Místo původně očekávaných 2,3 procenta vzroste její ekonomika podle odhadu EK pouze o 1,4 procenta.*
