Kůrovcové kalamity budou v budoucnu stále intenzivnější. Je potřeba klást větší důraz na přirozenou rychlou obnovu po kalamitách než na boj s kůrovcem. V tiskové zprávě to uvedla Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU). Fakulta koordinovala mezinárodní tým vědců, který vypracoval zprávu s doporučeními ke zmírnění dopadů kůrovcových kalamit v Evropě.
"Na rozdíl od minulosti, kdy se kalamity projevovaly většinou jako izolované události, se v budoucnu budou projevovat synchronizovaně na rozsáhlých územích," stojí ve zprávě. Mezi hlavní důvody podle vědců patří smrkové stejnorodé porosty na rozsáhlých souvislých plochách, které jsou příznivé pro přemnožení a šíření kůrovce. A dále klimatická změna, která způsobuje rychlejší vývoj kůrovce a oslabení obranných mechanismů smrků.
"Je potřeba cíleně podporovat druhovou rozmanitost hospodářských lesů na úrovni krajiny s využitím vhodných lesnických postupů a vytvářet nevhodné podmínky pro rozvoj kůrovce," řekl jeden z autorů zprávy Miroslav Svoboda. Podle vědců je někdy možné proti kůrovci nezasahovat. "Pokud v některých oblastech Česka nejsme schopni zastavit nebo zmírnit průběh kalamity a těžba napadených stromů je ekonomicky neefektivní, protože cena dřeva je nízká, je lepší soustředit se na místa, kde zásah může být úspěšný," uvedl Tomáš Hlásny z Katedry ochrany lesa a entomologie ČZU. Velmi důležitá je podle něj obnova lesa a zalesňování vhodnými druhy, což sice starý les nezachrání, ale vytvoří dobrý základ pro nový.*
