Na ploše více než třetiny horských lesních smrčin na Šumavě podle vědců nikdy v historii člověk nezasahoval. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podílí zástupci několika univerzit. Projekt je zaměřen na vývoj šumavského lesa a odumírání stromů. Vědci zkoumají několik desítek ploch v horských polohách v nadmořské výšce nad 1150 metrů. Uvedl to Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity v Praze.
"Ve třetině lesů nad 1150 metrů nad mořem nikdy nedošlo k žádné těžbě. Jsou to přirozené lesy, kde se ani nikdy uměle nevysazovaly nové stromy," uvedl Čada. Dodal, že právě tyto plochy potvrzují, že přírodní procesy se periodicky opakují. Výzkum ukázal, že v období zhruba jednou za století nastává velká kalamita, kterou způsobí většinou orkány. Následně se pak les dokáže zregenerovat i bez lidského zásahu. "Když to vezmu z celkového hlediska, tak podobné události jsou velmi žádoucí. Les se pomocí těchto procesů obnovuje a zároveň tyto události vytváří přirozené struktury, na něž jsou vázané jiné organismy jako ptáci, houby nebo lišejník," uvedl Čada. Podle něj takové prostředí nikdy nevznikne v lese, kde se zasahuje, protože popadané nebo usychající stromy se zpracovávají na dřevo. Podle Čady výzkum zpochybňuje tvrzení, že ve všech místech šumavského lesa v minulosti hospodařil člověk.*
